Tarnovské Hory

Tarnovské Hory[2][3][4], dříve též Tarnovice[5][3] (polsky Tarnowskie Góry [tarˈnɔfskʲɛ ˈɡurɨ]IPA, německy Tarnowitz) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu. Leží na historickém území Horního Slezska v severní části katovické konurbace. V červnu 2019 zde žilo 61 422 osob.[1] Tarnovské Hory patří k oblasti s vysokým podílem slezské národnosti – při posledním sčítání lidu se takto označilo 32,7 % obyvatel tarnohorského okresu.[6]

Tarnovské Hory Tarnowskie Góry
Historické centrum Tarnovských Hor
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°27′ s. š., 18°51′ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Tarnovské Hory
Gmina	městská gmina
Tarnovské Hory
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	83,47 km²
Počet obyvatel	61 422[1]
Hustota zalidnění	735,85 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané a další
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a další
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Olověné, stříbrné a zinkové doly v Tarnovských Horách a jejich vodohospodářský systém
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iv
Odkaz	1539 (anglicky)
Zařazení	2017 (41. zasedání)
Správa
Starosta	Arkadiusz Czech
Vznik	1562
Oficiální web	www.tarnowskiegory.pl
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	42-600, 42-603 až 42-606, 42-609, 42-612, 42-680
Označení vozidel	STA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se bývalé svobodné horní město založené v 16. století. Horní právo dostalo v roce 1526 od Jana II. Opolského. S dobýváním rud stříbra, zinku a olova je spjata značná část historie města a je od něj odvozeno i jméno města. Zdejší doly patřily v minulosti k největším těžebním oblastem ve střední Evropě. Důmyslný podzemní systém šachet, štol, galerií a jejich odvodňovací systém jsou natolik jedinečné, že nejvýznamnější stavby těžebního komplexu byly v roce 2017 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Většina chráněných prvků se rozkládá v podzemí, na povrchu se nachází např. pozůstatky čerpacích stanic z 19. století, které svědčí o více než třísetleté hornické historii města. Vyčerpaná voda byla následně využívaná pro zásobování zdejšího průmyslu. Také zde byl 19. ledna 1788 uveden do provozu první parní stroj na území Pruského království (v rámci pevninské Evropy se jednalo už o třetí), který poháněl odvodnění rudných závodů.

Tarnovské Hory jsou též významné železniční dopravou. Prochází tudy tzv. Uhelná magistrála, hlavní spojnice Horního Slezska a Baltu, od níž odbočuje trať místního významu do Opolí. Nachází se zde největší polské seřaďovací nádraží. Turistickou atrakcí představuje úzkorozchodná trať Bytom – Tarnovské Hory – Miasteczko Śląskie, jeden ze dvou pozůstatků kdysi rozvětvené sítě hornoslezských úzkorozchodek (Oberschlesische Schmalspurbahnen).

Městská část Repty je proslulá Hornoslezským rehabilitačním centrem vybudovaným v 60. letech 20. století v prostředí bývalého zámeckého parku rodiny Henckel von Donnersmarck (novorenesanční zámek byl vypálen sovětskou armádou na konci druhé světové války a následně zbourán polskou komunistickou správou města jakožto „buržoázní“ a „německá“ památka).

V Tarnovských Horách se narodil Carl Wernicke – německý neurolog a psychiatr, který objevil v lidském mozku tzv. Wernickeovou oblast spoluzodpovědnou za vývoj řeči.