Třída Navigatori

Třída Navigatori byla třída meziválečných torpédoborců italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy. Pojmenovany byly po italských cestovatelích. Ve službě byly v letech 1929–1954. Nasazeny byly za druhé světové války. Ve válce jich bylo 11 potopeno. Jeden přitom byl krátce provozován německou Kriegsmarine. Poslední přeživší torpédoborec italské námořnictvo provozovalo do roku 1954.

Třída Navigatori
Leone Pancaldo
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Marina Militare
Kriegsmarine
Typtorpédoborec
Lodě12
Osud11 potopeno
1 vyřazen
Předchůdcetřída Turbine
Nástupcetřída Freccia
Technické údaje
Výtlak1935 t (standardní)
2580 t (plný)[1]
Délka107,3 m
Šířka10,2 m
Ponor3,4 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
50 000 hp
Rychlost38 uzlů
Dosah3800 nám. mil při 18 uzlech
Posádka173
Výzbroj6× 120mm kanón (3×2)
2× 40mm kanón (2×1)
4× 13,2mm kulomet (2×2)
6× 533mm torpédomet (2×3)
56 min

Stavba

Velké torpédoborce třídy Navigatori byly objednány jako protiváha francouzských supertorpédoborců tříd Guépard a Chacal.[1] Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy, zařazených do služby v letech 1929–1931.

Jednotky třídy Navigatori:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyOsud
Alvise da Mosto19281929březen 1931Dne 10. prosince 1941 byl poblíž Tripolisu potopen britskými křižníky HMS Aurora a HMS Penelope.
Antonio da Noli19271929prosinec 1929Dne 9. září 1943 se u pobřeží Sardinie potopil na mině.
Nicoloso da Recco19271930květen 1930Sloužil v italském námořnictvu. Vyřazen 1954.
Giovanni da Verrazzano19271928září 1930Dne 19. října 1942 byl u ostrova Pantelleria potopen britskou ponorkou HMS Unbending.
Lanzerotto Malocello19271929leden 1930Dne 24. března 1943 se u tuniského pobřeží potopil na mině.
Leone Pancaldo19271929listopad 1929Dne 10. července 1940 byl u tuniského pobřeží potopen torpédy letounů Fairey Swordfish. Koncem roku 1941 opraven a zařazen do služby. Dne 30. dubna 1943 potopen náletem.
Emanuele Pessagno19271929březen 1930Dne 29. května 1942 byl poblíž Benghází potopen britskou ponorkou HMS Turbulent.
Antonio Pigafetta19281929květen 1931Po italské kapitulaci ukořistěn Němci, sloužil jako TA44. Dne 17. února 1945 byl potopen při náletu na Terst.[2]
Luca Tarigo19271928listopad 1929Dne 16. dubna 1941 potopen britskými torpédoborci v bitvě u Kerkenny.
Antoniotto Usodimare19271929listopad 1929Dne 8. června 1942 byl v Sicilském průlivu omylem potopen italskou ponorkou Alagi.
Ugolini Vivaldi19271929březen 1930Dne 10. září 1943 byl u pobřeží Sardinie potopen německými bombardéry.
Nicolò Zeno19271928květen 1939Dne 9. září 1943 potopen vlastní posádkou v Terstu, aby po italské kapitulaci nepadl do německých rukou.

Konstrukce
Nicoloso da Recco

Plavidla byla přetížená a trpěla nestabilitou, kvůli čemuž byla během služby rozsáhle upravována. Výzbroj tvořilo šest 120mm kanónů ve dvoudělových věžích, dva 40mm protiletadlové kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Plavidla rovněž mohla naložit až 56 min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě turbíny o výkonu 50 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů. Dosah byl 3800 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Odkazy

Reference
  1. "Navigatori" destroyer leaders (1929-1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
  2. TA44 torpedo boat (1931/1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.