Sardinie (ostrov)
Sardinie (sardinsky Sardigna, italsky Sardegna) je italský ostrov ve Středozemním moři tvořící spolu s okolními malými ostrovy autonomní region Sardinie. Od Korsiky je oddělen Bonifáckým průlivem, který je 12 km široký. Svojí rozlohou jde o druhý největší ostrov Itálie a také druhý největší ostrov Středozemního moře.
| Sardinie | |
|---|---|
| Sardigna (sardinština) | |
 satelitní pohled na ostrov | |
| Stát |  Itálie |
| • region | Sardinie |
| • provincie | 8 |
| • obec | 374 |
| Topografie | |
| Rozloha | 23 813 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 40° s. š., 9° v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Punta La Marmora (1834 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 1 623 657 (2014) |
| Hustota zalidnění | 68,2 obyv./km² |
| Největší sídlo | Cagliari |
| Používané jazyky | italština, sardinština, katalánština |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geologie
Geologicky jde o zbytek sardinsko-korsické plošiny odlomené z dávné Tyrhénie, tvořený žulou, rulou a břidlicí, který později podléhal variskému vrásnění. Mladší vrstva vápenců pochází z následné mořské transgrese. Konečnou podobu dodaly Sardinii lávové výlevy v miocénu.
Geografie
Ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou velmi omezené především pro neprostupné porosty. Reliéf se vyznačuje oblými tvary. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargent.
Dějiny
Na ostrově ve starověku existovala svébytná nuragská civilizace. Prvními kolonisty byli Féničané a Kartaginci, na pobřeží bylo založeno i několik řeckých osad. Roku 238 př. n. l. se ostrova zmocnili Římané, které vystřídali roku 456 n. l. germánští Vandalové. V roce 533 se zde vylodili Byzantinci. V 8. století se ostrov dostal pod Araby.[1] I v dalších letech se měnila nad strategicky důležitým ostrovem vláda. V letech 1297 až 1861 zde bylo Sardinské království, které se změnilo roku 1861 na Italské.
Reference
- AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sardegna, s. 29.