Týneček

Týneček (německy Teiniczek) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na severním okraji statutárního města Olomouce. Žije zde zhruba 500 obyvatel.

Týneček
Blodkovo náměstí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°37′24″ s. š., 17°17′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel472 (2011)[1]
Katastrální územíTýneček (2,48 km²)
PSČ779 00
Počet domů147 (2011)[1]
Týneček
Další údaje
Kód části obce172413
Kód k. ú.772411
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pomník obětem válek

První písemná zmínka pochází z roku 1263 (Tynczek), kdy ves patřila velehradskému klášteru. Už v roce 1287 ji ale získal klášter Hradisko, který ji dále pronajímal. V mezidobí let 1481 až 1509 byla králem Matyášem Korvínem zabavena a předána Olomouci, klášteru se poté vrátila rozhodnutím krále Vladislava Jagellonského. Od roku 1587 si zdejší usedlosti začali kupovat jezuité a k roku 1665 už vlastnili Týneček celý, zřídili zde pak výnosný hospodářský dvůr. Když byl řád v roce 1773 zrušen, získal Týneček tzv. Studijní fond a dvůr byl roku 1781 rozdělen mezi současné i nové osadníky. Zbývající část Týnečka získal v roce 1824 hrabě Saint Genois.[2]

Pouze na čas, neboť již v roce 1850 se z Týnečka stala samostatná politická obec. Velmi těsné vazby měla ovšem vždy na Chválkovice, kam spadala farností, poštou a do roku 1907 i školou. Šlo o malou českou zemědělskou obec, významnější zde byla jen formanská hospoda u silnice z Olomouce do Šternberka a sladovna, kterou v roce 1870 postavila olomoucká rodina Groagů. Ze spolků zde působil čtenářsko-pěvecký Lumír, několik let ochotnické divadlo Týneček a později i Sokol, větší aktivity se ovšem odehrávaly v sousedních Chválkovicích. V roce 1888 byla na návsi (nyní Blodkovo náměstí) vybudována kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, přičemž byl zbořen barokní morový sloup, jenž zde postavili jezuité. Zůstaly z něj jen čtyři sochy, umístěné u kapličky (připomenuty jsou i na obecní pečeti).[3]

Nezachovala se i řada starších domů, protože na konci druhé světové války byla obec značně poškozena dělostřelbou. Po válce zde bylo založeno JZD, které se později sloučilo s družstvem v sousedních Hlušovicích, aby nakonec obě byly součástí velkého družstva se sídlem v Bohuňovicích. K 1. květnu 1974 se Týneček stal součástí města Olomouce.[4]

Vývoj Týnečka podle sčítání lidu[5][6]
Rok1869188018901900191019211930
Obyvatel 249287271251311318375[p 1]
Domů 42434849515265
Rok1950196119701980199120012011
Obyvatel 380371378412422462472
Domů 848188114132134147
  1. Z toho 366 osob národnosti československé a 9 německé.[7]

Památky a zajímavosti

Doprava

Týnečkem prochází frekventovaná silnice I/46.

Veřejná dopravní obsluha je zajištěna autobusovou linkou MHD č. 13 a příměstskými linkami č. 700, 701 a 711. Zastávka Týneček je v otočce na křižovatce ulic Šternberská a B. Martinů.

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 103–104. Dále jen „Tichák (2000)“.
  3. Tichák (2000), str. 104–106.
  4. Tichák (2000), str. 106.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 87.

Literatura

  • HOSÁK, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960 – úvodní svazek. Ostrava 1967, s. 236.
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – IV. díl. Praha 2000, s. 671.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.