Systém rendez-vous

Sestava RV Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje

Vnitřní zástavba sanitního vozidla RZP

Vybavení RV vozidla Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Vozidla RZP a RV na výjezdovém stanovišti ve Znojmě, Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje

Sestava Rendez-Vous Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje

Nissan Pathfinder Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje

Systém RV funguje na principu setkávání dvou typů výjezdových skupin u zásahů:[2]

• rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář[2] (označení v Česku je střední zdravotnický pracovník (SZP), méně přesně také paramedik)
• rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous (RV) ve složení řidič-záchranář a lékař[2]

Systém RV vyžaduje vysoký počet výjezdových stanovišť, na nichž slouží výjezdové skupiny RZP a na některých stanovištích skupiny RV. Zatímco skupiny RZP využívají standardní dodávková sanitní vozidla, záchranáři ve výjezdových skupinách RV jezdí v osobních nebo SUV automobilech.[3] Při přijetí tísňové výzvy vyhodnotí operátorka na zdravotnickém operačním středisku, zda vyslat k případu pouze samostatně skupinu RZP nebo obě skupiny zároveň. V praxi to pak vypadá tak, že se obě skupiny setkají na místě zásahu a pacient je ošetřen kvalifikovaným lékařem. Do zdravotnického zařízení bývá obvykle transportován výjezdovou skupinou RZP a vozidlo s lékařem je opět volné. Při kritickém stavu pacienta může jet lékař se skupinou RZP. Pokud dorazí na místo zásahu pouze skupina RZP a stav pacienta se náhle zhorší, přivolají záchranáři na místo skupinu RV. Jelikož jsou skupiny RV umístěny jen na některých stanovištích, setkávají se často u zásahu skupiny z různých výjezdových stanovišť.[2] Operátor nebo operátorka na zdravotnickém operačním středisku má právo posádku RV přesměrovat na jiné místo v případě, že je indikace k zásahu urgentnější.[2] Do systému nebývají zařazovány standardní výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci s lékařem ve velkém sanitním vozidle.

• Rychlost – vozidla RV se dostávají k pacientovi rychleji než velké sanitky a lékař může včasně poskytnout odbornou přednemocniční neodkladnou péči.
• Flexibilita – k méně závažným případům postačuje vyslat samostatně skupinu RZP a lékař je připraven stále k výjezdu. V případě, že se setkají obě skupiny na místě, bývá pacient transportován do nemocnice velkou sanitkou a lékař je opět volný k dalšímu zásahu.
• Počet lékařů – systém RV vyžaduje nižší počet lékařů, kteří jsou využiti na velký počet zásahů. Tento způsob bývá však také nevýhodou. Pokud je lékař na výjezdu a je potřeba dalšího lékaře, dochází ke komplikacím. K zásahu musí přijet skupina RV z větší vzdálenosti.

• Pravomoce středních zdravotnických pracovníků – pravděpodobně největším problémem jsou v systému RV pravomoce záchranářů. V Česku nemohou SZP podávat bez indikace lékařů léky s opiáty. Často se tak stává, že lékař vyjede k zásahu pouze proto, aby podal pacientovi léky. Dalším problémem je také nemožnost rozhodnout o zanechání pacienta na místě. Pokud si stav pacienta nevyžaduje transport do zdravotnického zařízení, musí o ponechání pacienta na místě zásahu rozhodnout lékař.[4]
• Počet stanovišť – systém RV vyžaduje hustou síť výjezdových stanovišť.
• Veřejnost – laická veřejnost není vždy spokojena se systémem RV. V povědomí občanů v některých oblastech je rozšířen názor, že členové skupin RZP nedokáží poskytnout tak kvalifikovanou odbornou přednemocniční neodkladnou péči, jako lékař. V některých oblastech Česka je systém RV kritizován, např. v okolí Holic, kde byl zaveden systém RV a došlo tak k omezení provozu standardní výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci.[5]

Celoplošně využívá systém RV pouze Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. Ta jej také zavedla v roce 1987 jako první záchranná služba v Česku.[6] Zatím jediný kraj, kde doposud nebyl systém RV spuštěn, je Ústecký kraj. Zde vyjíždějí na celém území pouze skupiny rychlé zdravotnické pomoci a rychlé lékařské pomoci s lékařem ve velké sanitce. Některá větší města (Brno, Ostrava) využívají jak systém RV, tak také standardní výjezdové skupiny RLP. Tato kombinace je ve velkých městských aglomeracích výhodná. V Česku bývá systém RV s výhodou využíván právě ve velkých městech nebo naopak v řídce osídlených oblastech. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje má na výjezdovém stanovišti ve Slavičíně speciálně upravené vozidlo RV, které může v případě potřeby transportovat pacienta.[7][8] Primárně k tomu ale určeno není. Do budoucna lze očekávat postupné zavádění systému RV stále častěji. Téměř všechna nová stanoviště záchranné služby v Česku jsou již budována pouze pro skupiny RZP, kde dojíždí skupiny RV odjinud. Do prosince 2010 fungoval systém RV v Královéhradeckém kraji, jehož specifikem bylo, že lékař vyjížděl ve velkém sanitním vozidle. Na místě zásahu se tak mohly setkat až dvě velké sanitky najednou. Od prosince 2010 je pro RV nasazeno vozidlo Volkswagen Touareg.