Svrčinovec
Svrčinovec (polsky Świerczynowiec, maďarsky Fenyvesszoros) je obec na severozápadě Slovenska v okrese Čadca. V roce 2011 zde žilo 3 577[2] obyvatel.
Svrčinovec | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°28′52″ s. š., 18°47′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 440 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Čadca |
Tradiční region | Kysuce |
Svrčinovec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,74 km²[1] |
Počet obyvatel | 3 534 (31. 12. 2016) |
Hustota zalidnění | 224,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Renáta Majchráková |
Vznik | 1658 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 041 |
PSČ | 023 12 |
Označení vozidel | CA |
NUTS | 509493 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a charakteristika
Svrčinovec leží na severozápadě Slovenska v blízkosti trojmezí Slovenska, Česka a Polska. Obec leží v údolí řeky Čierňanky, která odděluje Jablunkovské mezihoří na severozápadě a Kysucké Beskydy na jihovýchodě. Tato pohoří patří do flyšového pásma a vrchy tvořené pískovci a jílovce mají omezenou propustnost vody, proto se zde po vydatných deštích vyskytují sesuvy.[3][4] Nadmořská výška se pohybuje od 430 do 637 m n. m. Nejvyšším bodem je osada Pod Bučkami.[5]
Obec sousedí na východě s obcí Čierne, na jihu a západě s městem Čadca a na severu s českou obcí Mosty u Jablunkova.
Dějiny
Území dnešního Svrčinovce bylo osídleno během valašské kolonizace koncem 16. století pastýři Budatínského panství, území však patřilo Strečnianskému panství. První zmínka se vyskytuje v souvislosti s hraničním sporem mezi Budatínský panstvím a Těšínským knížectvím. Proto se již v roce 1578 vybudovala zděná obranná pevnost Jablunkovská Šance, která dohlížela na bezpečnost obchodní cesty a na prosazování zájmů těšínského knížectví. Zanikla až po ukončení hraničního sporu v roce 1792. První písemná zmínka o Svrčinovci jako o samostatné obci pochází z roku 1658. Název obce je odvozen od hustých smrkových lesů (svrčín), které se vyskytovaly v okolí.[5] Koncem 18. století byla tímto územím vytyčena nová trasa obchodní cesty přes Jablunkovský průsmyk do Slezska a dále k Baltskému moři a přes Zwardoń do Żywce a Krakova. K rozvoji obce přispělo i zprovoznění Košicko-bohumínské železnice v roce 1871 a tratě do Żywce v roce 1884.
25. listopadu 1938 byla severní část obce spolu s oběma železničními tratěmi zabrána Polskem. Tento stav však trval jen do roku 1939, kdy přes tuto část vkročila německá vojska na území Polska a po jeho kapitulaci bylo území připojeno k Slovenskému štátu.[6] 1. května 1945 do obce vkročila sovětská vojska. V roce 1993 se Svrčinovec stal pohraniční obcí a byl vybudován hraniční přechod.
Politika
Obec je součástí Euroregionu Beskydy[7] a spolu s obcemi Čierne a Skalité tvoří mikroregion Kysucký Triangel.[8]
Partnerské obce
Kultura a zajímavosti
Stavby
V obci se nachází římskokatolický Kostel Růžencové Panny Marie, postavený během druhé světové války v modernistickém stylu a kaple Sedmibolestné Panny Marie v místní části Závršie.
Rodáci
- František Jurišta (31. březen 1925 – 13. březen 2000), akademický malíř
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svrčinovec na slovenské Wikipedii.
- Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 968 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-07-19]. S. 1. Dostupné online. (slovensky)
- Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine (ZIP 128,1 kB)
- ÚRADNÍKOVÁ, Dagmar. Obce po kalamitách ohrozujú zosuvy. Pravda.sk [online]. 2006-04-21. Dostupné online. (slovensky)
- HAŽÍKOVÁ, Iveta. Ľudí na Kysuciach ohrozujú zosuvy pôdy. SME.sk [online]. 2010-06-08. Dostupné online. (slovensky)
- Stránky obce
- FUKALA, Jan. Československo-polský konflikt u Čadce v listopadu 1938. Fronta.cz [online]. 2008-02-05 [cit. 2010-08-18]. Dostupné online.
- Beskydy.sk
- Regionálna rozvojová agentúra Kysuce
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svrčinovec na Wikimedia Commons
- Stránka obce