Strečno (hrad)

Hrad Strečno z lávky přes Váh

Hrad byl založen pravděpodobně na přelomu třináctého a čtrnáctého století, aby střežil cestu a výběr mýta v údolí Váhu. Později ho násilím získal Matúš Čák Trenčanský.[1] Začátkem patnáctého století se dostal do královských rukou a stal se majetkem uherských královen Barbory Celjské a později Alžběty.

V roce 1444 se dostal do majetku rodu Pongráců z Liptovského Mikuláše, kterým patřil do roku 1469 a poté často měnil své majitele – patřil například Janu Korvínovi, Janu Zápolskému, Mikuláši a Petrovi Kostkovým atd. V 17. století patřil Františkovi Vesselényimu a Löwenburgovcům.

Hrad v 17. století poskytoval útočiště povstalcům při Tökölyho povstání. Po potlačení tohoto povstání byl za vlády Leopolda I. hrad pobořen a od té doby chátral. První konzervační práce na hradě byly provedeny počátkem 20. století, kompletní rekonstrukce byla provedena v devadesátých letech 20. století a hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a byla v něm umístěna pobočka Povážského muzea.

Hrad má nepravidelný půdorys, který vznikl stavební činností soustřeďující se v průběhu staletí kolem hradního jádra. Nejstarší částí hradu byla hranolová obytná věž přístupná mostem přes příkop z jižní strany. Na severní straně se nacházelo čtyřhranné nádvoří s hradními paláci a kaplí vybudované v 15. století. K těmto budovám přiléhalo severní podhradí s velkou, šikmě postavenou věží přímo nad řekou na hřebeni skály.

Vnitřní část hradu byla v 15. století rozšířena o nový dvoupatrový hradní palác vysunutý na východ až na okraj skal nad Váhem. Kotkovci vybudovali před hradem nové renesanční předhradí, jehož opevnění splňovalo dobové požadavky vojenské techniky. V 17. století bylo opevnění hradu ještě doplněno třemi okrouhlými bastiony, které se však nedochovaly a jsou známé pouze z dobových vyobrazení. Hrad byl v té době nejpevnějším hradem celého Pováží.

• Na hradě Strečno byly filmovány exteriéry amerického filmu Dračí srdce.

Hrad je přístupný po silnici první třídy ve směru od Martina nebo od Žiliny, případně od železniční zastávky v osadě Nezbudská Lúčka na protějším břehu Váhu přes lávku pro pěší nebo přívozem pod hradem, autobusová zastávka a parkoviště pro osobní automobily se nalézá přímo pod hradní ostrožnou.

• 
  Hradní brána
• 
  Východní strana hradu
• 
  Interiér rekonstruované kaple
• 
  Hradní věž