Kapistránská lípa

Kapistránská lípa (také zvaná Svatovítská lípa, Františkánská lípa nebo lípa královny Elišky) je starý památný strom, dnes spíš omlazené torzo stromu, které roste u kostela svatého Víta v městě Jemnici.

Památný strom (chráněný)
Kapistránská lípa
Druhlípa malolistá
Tilia cordata[1]
Evidenční č.100782 (7582)
Vysazen1315, 1554, 1687 (pověsti)
Ochranaod 12. února 1976[1]
Poloha
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecJemnice
KatastrJemnice
Polohau kostela sv. Víta
Nadmořská výška475 m n. m.
Souřadnice49°1′14,27″ s. š., 15°34′47,76″ v. d.
Kapistránská lípa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní údaje
  • název: Kapistránská lípa, Svatovítská lípa, Eliščina lípa
  • výška: 4 m[1]
  • obvod: 900 cm (1901)[2], 700 cm (1975)[3][1]
  • věk: 800 let[4], 450–550 let, podle pověstí (níže): 700 let, 460 let, 325 let…
  • sanace: ano
  • souřadnice: 49°1'14.27"N, 15°34'47.76"E

Lípa roste u kostela sv. Víta, poblíž domu č. 620 (621)

Stav stromu a údržba

V roce 1901 dosahoval obvod 9 metrů, u země 10. Později lípa začala odumírat, dutý kmen byl vyzděn, později vybourán (pravděpodobně v 80. nebo 90. letech). V roce 2001 je uváděna jen skořepina kmene (podpíraná kovovou konstrukcí) s jedinou živou větví.[1] Tato informace ale zřejmě bude staršího data, protože na záběrech lípy z roku 2002 je patrných několik (již poměrně silných) větví, které nahrazují kmen a skládají současnou druhotnou korunu. Větve již tehdy byly zkráceny ořezem, torzo původního kmene zakryté stříškou a strom zakonzervovaný.

Historie a pověsti

K lípě a jejímu zasazení se váže řada příběhů a pověstí.

O Elišce

Podle některých byla zasazena roku 1315 královnou Eliškou Přemyslovnou (případně na její počest), když tu jako host purkrabího Lichtenberka čekala na krále Jana Lucemburského, který válčil na Moravě.[5][1]. Tabulka u lípy z roku 1933 a některé jiné zdroje mluví dokonce o roku 1312.[6][7]

O Janu Kapistránovi

Další pověst mluví o kázání fanatického kněze italského původu, Jana Kapistrána v letech 1451 a 1454 (nebo snad roku 1452[2]). Kapistrán měl pod touto lípou kázat proti kališníkům, králi Jiřímu z Poděbrad a vůbec potlačovat husitské myšlenky.[7][5][6]

O františkánech

Třetí pověst vypráví o františkánech, kteří lípu vysadili jako výraz smutku při zrušení kláštera roku 1687, kdy odešli do Dačic.[7][6] Františkáni byli sice známí zahradníci, ale 200 let je na devítimetrový kmen přece jen málo, zvlášť u drobnější lípy srdčité. Druhá verze příběh o františkánech vypráví jinak. Zasazuje ho do roku 1554, kdy se město ocitlo v rukách nekatolíků. Františkáni prý před svým útěkem na protest vykopali několik lip, zasadili je korunami do země a jedna se ujala.[8][2] I tady jsou na místě určité pochyby. 350 let není málo, ale na kmen o obvodu 9 metrů u lípy srdčité bývá potřeba vyšší věk. Například Lípa v Lipce, naše nejmohutnější lípa srdčitá, jejíž kmen se blíží 9 metrům obvodu, je odhadována na 600 let věku.

Novodobá historie

Lípa se na přelomu 19. a 20. století dostala do dražby. Koupil ji starosta města Josef Augusta (do úřadu nastoupil v lednu 1890[9]) a rozhodl, že strom bude žít dál.[6]

Nakonec by se patřilo zmínit, že název Svatovítská pochází od blízkého kostela svatého Víta (poslední dochované stavby původního klášterního komplexu) a tradičních červencových poutí, kterých se účastnilo tolik lidí, že se ani nevešli do kostela a kázání proto probíhala pod lipou.[7]

Další zajímavosti

Kapistránské lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č.12: Stromy klášterů a poutních míst.

Památné a významné stromy v okolí
  • Lhotická lípa (3 km V)
  • Třebelovické lípy (skupina 2 stromů, zanikla, 7 km V)
  • Pekařův dub (Oponešice, 7,5 km SV)
  • Alej u Police (31 lip malolistých, 8 km JV)
  • Lípa u hájenky Černá blata (Dešov, cca 12 km JV)
  • Dub u hájenky Černá blata (Dešov, cca 12 km JV)
  • Buk u cesty na Suchou horu (Dešov, cca 12 km JV)
  • Klen pod Suchou horou (Dešov, cca 12 km JV)
  • Buk ve Žlíbku (Dešov, cca 12 km JV)
  • Buk pod Stříbrným vrchem (Dešov, cca 12 km JV)

Odkazy

Reference
  1. Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Český lid. 1908, roč. XVII, s. 395.
  3. EKOserver. Přehled vybraných památných stromů - EKOserver - ekologie, příroda, akce, recyklovaný papír, ekoprodukty, knihy, [online]. EKOserver, 2006-04-06 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  4. Jemnice - Kapistránská lípa turistika.cz
  5. HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola XII, s. 182.
  6. lípa Svatovítská čili Kapistránská - informační tabule foto.mapy.cz
  7. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 30. Slavené a opomíjené, s. 155.
  8. TV pořad Paměť stromů, díl 12. - scénář ceskatelevize.cz
  9. SLABÝ, Martin. Jemnice - historie města [online]. Martin Slabý [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.