Kostel svatého Víta (Jemnice)

Kostel původně patřil pod františkánský klášter, který byl založen v roce 1455 bratry Albrechtem, Hynkem a Štěpánem z Lichtenburka. V říjnu roku 1455 byla kaple svatého Víta předána vikáři. V klášteře pak byl jeden z donátorů kláštera pohřben, v roce 1492 byl v prostorách kláštera pohřben Půta z Lichtenburka. Náhrobní kámen Půty je zazděn v severní stěně kostela. V roce 1468 však bylo město i klášter vypáleno vojsky Matyáše Korvína, kostel tak byl přestavěn v gotickém stylu a rozšířen o kapli Umučení Páně, klášter byl také rozšířen a zvýšen o další patro. V roce 1529 byla Jemnice získána luteránem Jindřichem Meziříčským z Lomnice, ten zakázal kázání v klášterním kostele, v roce 1546 pak obyvatelé města přepadli klášter a vyhnali jeho obyvatele a v roce 1560 se klášter uvádí jako pustý.[4] V roce 1570 pak byl klášter císařem Maxmiliánem předán do péče obyvatelům města s tím, že ti musí o budovy pečovat.[2][5]

V roce 1673 bylo rozhodnuto o tom, že klášter bude obnoven, již v roce 1671 však v klášteře působili opět františkáni, bohužel však v roce 1675 bylo rozhodnuto, že klášter bude zrušen a klášterní dokumenty a majetek byl převeden do nově vzniklého kláštera v Dačicích.[2]

Jemnice i nadále patřila příslušníkům luteránské církve a kostel svatého Víta tak působil jen pro pár zbylých měšťanů pro občasné katolické mše. Budovy kláštera sloužili jako hospodářské budovy. V první polovině 18. století však poblíž kostela byla postavena kaple svaté Anny, v roce 1785 pak z důvodů nových josefínských reforem byl zrušen jako tzv. polní chrám. Roku 1770 byl do budovy kláštera probourán na jeho jižní straně nový vstup. V tu dobu také byl kostel přestavěn, byla zrušena klenba a vytvořen plochý strop a probourána tři nová okna. V roce 1788 však byl kostel prodán bítovské hraběnce Antonii Daunové, ta kostel nechala opravit a pak jej v roce 1790 darovala městu Jemnice. Blízká kaple svaté Anny však byla později v osmdesátých letech 19. století přestavěna na nemocnici a posléze i na chudobinec či útulek.[2][6]

V roce 1921 však město chtělo kostel předat do užívání církve československé husitské, ale tamní katolický farář, jež v kostele konal občasné mše, nechtěl klíče vydat, byla proti němu podána žaloba, která v roce 1922 skončila vítězstvím města u Nejvyššího soudu v Brně.[2] V roce 1941 pak byl na severní stěnu zazděn náhrobek Půty z Lichtenburka.[7] Kostel byl v roce 1997 vykraden a poničen. V roce 1993 proběhl archeologický průzkum kostela a jeho okolí a také v roce 2005, kdy v okolí byla budována dešťová kanalizace.[2] V roce 2004 byla opravena střecha kostela.[4] Roku 2011 byly při restaurování objeveny nástěnné malby, které by měly pocházet z doby kolem roku 1770.[7]