Paměť stromů

• režie: Bedřich Ludvík
• scénář: Bedřich Ludvík, Dr. Marie Hrušková
• průvodce: Luděk Munzar
• kamera: Josef Nekvasil
• námět: Bedřich Ludvík, Dr. Marie Hrušková, Jaroslav Turek
• dramaturgie: Milan Vacek
• kresby: Jaroslav Turek
• odborný poradce: Ing. Bohumil Reš

[1]

• 2001 – přípravy scénářů
• září 2001 – odevzdání scénářů
• říjen-listopad 2001 – úpravy dramaturga a odb.poradce
• prosinec 2001 – první záběry do znělky
• leden 2002 – přidělení výrobního čísla
• březen 2002 – první cesty, 4000 km
• duben-červen 2002 - cesty, mapování terénu
• květen 2002 – natáčení s kameramanem a průvodcem
• červenec 2002 – natočen komentář a průvodní píseň
• červenec-září 2002 – střižna
• 5.1.2003 v 17:05 – premiérové vysílání na ČT1

[2]

Cyklus Paměť stromů volně navazoval na předchozí cyklus režiséra a scenáristy Bedřicha Ludvíka Rozhlédni se, člověče, úspěšný pořad o českých rozhlednách. Na rozdíl od pořadu o rozhlednách nebylo cílem zmapovat všechny památné stromy (v době pořadu jich bylo uváděno zhruba 17 tisíc, k roku 2011 jich je kolem 25 tisíc), ale záměrem autorů bylo vybrat ty nejzajímavější, nejstarší a odvyprávět jejich příběhy a pověsti. Autoři se nepokoušeli o encyklopedické třídění, ale soustředili se na vztah mezi člověkem a stromem, k čemuž jim výraznou měrou pomohl přístup Luďka Munzara, průvodce seriálem.

Pořad prezentuje staré stromy jednak soudobými záběry Josefa Nekvasila (2002), dobovými kresbami akademického malíře Jaroslava Turka (druhá polovina 20. století), příběhy sebranými Dr. Hruškovou a očima Luďka Munzara.

Podle slov Bedřicha Ludvíka se do 15 dílů nevešly všechny stromy, které byly natočené. Byla to například stařičká Žeberská lípa nebo tisíciletá lípa v Tatobitech. Z dalších to byly lípa u Libomyšle, Přemilovský jilm, Smíchovský platan, Lužánky v Brně, Hostýnské platany, buky pod letohrádkem Hvězda, Nasavrcká kaštanka, Neustupovská lípa, Běleňská lípa, Vilémovický tis, javor na židovském hřbitově ve Vlachově Březí a mnohé další.[3]

Jedním z největších přínosů pořadu bylo zachycení velkého množství památných stromů – především cenné jsou záběry těch, které už dnes neexistují (Jemčinská lípa, starý dub v parku Jemčina), nebo jejichž stav se od roku 2002 zhoršil (Sudslavická lípa a další).