Svatopluk Potáč

Svatopluk Potáč (24. března 1925 Tupec[1][2]7. září 2014[3]) byl český a československý ekonom, předseda Státní banky československé, v letech 1981–1988 člen Ústředního výboru KSČ, místopředseda vlád ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Ing. Svatopluk Potáč
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1981  1986
Ve funkci:
1986  1990
místopř. 4., 5. a 6. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1981  1988
Ministr – předs. Stát. plán. komise
Ve funkci:
1986  1988
PředchůdceVladimír Janza
NástupceBohumil Urban
předseda Státní banky čs.
Ve funkci:
1969  1981
PředchůdceOtokar Pohl
NástupceJan Stejskal
Ve funkci:
1988  1989
PředchůdceJan Stejskal
NástupceJosef Tošovský
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození24. března 1925
Tupec
Československo Československo
Úmrtí7. září 2014 (89 let)
Alma materVŠE Praha
Profesepolitik, ekonom a bankéř
OceněníŘád práce (1975)
Řád republiky (1985)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Vyučil se elektromechanikem ve firmě Baťa ve Zlíně, kde potom pracoval jako kontrolor.[4] Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Československa.

Dlouhodobě zastával vedoucí posty v Státní bance československé (SBČS), v níž začal pracovat již roku 1952. V roce 1951 absolvoval Ústřední dělnickou školu Státní banky československé. Dálkově pak navštěvoval dnešní Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1959 byl členem výboru státní banky. V letech 19641969 působil jako náměstek generálního ředitele, v letech 19691971 jako generální ředitel a v letech 19711981 a opětovně v období let 19881989 coby předseda Státní banky československé. Na postu předsedy státní banky prosazoval zdrženlivý přístup ČSSR k čerpání zahraničních úvěrů. Od roku 1981 do roku 1988 působil na postu místopředsedy vlády ČSSR (čtvrtá vláda Lubomíra Štrougala, pátá vláda Lubomíra Štrougala a šestá vláda Lubomíra Štrougala), přičemž ve dvou posledních kabinetech navíc zastával post ministra coby předseda Státní plánovací komise. V roce 1981 byl také XVI. sjezdem KSČ zvolen za člena Ústředního výboru KSČ. Ve funkci ho potvrdil XVII. sjezd KSČ v roce 1986.[5][6]

V mládí absolvoval Baťovu školu práce. Později se roku 1987 setkal ve Vídni s Tomášem Baťou a zahájil předběžné konzultace ohledně spolupráce znárodněného podniku Svit v Gottwaldově s dědicem jeho bývalého majitele.[7]

Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 39 – Strakonice, Jihočeský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Strakonice). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10]

Po sametové revoluci se jako poradce Pavla Tykače podílel na kupónové privatizaci a na vzniku finanční skupiny Motoinvest.[11]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Svatopluk Potáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)
  2. Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců [online]. cnb.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-24. (česky)
  3. Zemřel předlistopadový šéf státní banky Svatopluk Potáč, lidovky.cz, 8. září 2014
  4. Potáč Svatopluk na webu ČNB
  5. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)
  6. Svatopluk Potáč [online]. munzinger.de [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (německy)
  7. Od národní správy k akciové společnosti, Nástin dějin n.p. Svit v Gottwaldově (1960–1990) [online]. zlin.estranky.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. (česky)
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)
  10. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  11. „Kluci“, které vyučil „otec“ Klause a Tošovského [online]. hn.ihned.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky)
  12. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Červen 1981, roč. 61., čís. 135, s. 3. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.