Longin
Svatý Longin (Longín, Longinus) je jméno dané bezejmennému římskému vojákovi, který podle Janova evangelia probodl Ježíši Kristu na kříži bok kopím.[1] Longinovo kopí je nazýváno Kopí osudu nebo Svaté kopí Páně; v římskokatolické, řeckokatolické a v ortodoxních církvích se slaví jako světec.
Svatý Longin | |
---|---|
Gianlorenzo Bernini: Longin v bazilice sv. Petra | |
Mučedník | |
Datum narození | 1. století (Lanciano, dnešní Itálie) |
Datum úmrtí | 1. století (Kappadokie) |
Svátek | 15. březen římskokatolická církev, 16. říjen orthodoxní východní církve, 22. říjen arménská apoštolská církev, 14. listopad koptská ortodoxní církev |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavní, koptská pravoslavná církev, arménská apoštolská církev |
Atributy | vojenský oděv (římský voják), kopí |
Patronem | Mantova |
Jméno
Jméno Longin(os) je odvozeno od starořeckého názvu (λόγχη, lonché) pro kopí. Bývá ztotožňován se setníkem jmenovaným v ostatních evangeliích, který zvolal „Tento člověk byl opravdu Syn Boží.“
Legenda
Podle Zlaté legendy stál s jinými římskými vojáky pod křížem a na Pilátův rozkaz probodl Kristův bok kopím. Když vzápětí uviděl zatmění Slunce a ucítil zemětřesení, uvěřil v Krista. Vlivem choroby nebo stáří se mu kalil zrak a náhodou se dotkl očí rukou potřísněnou Kristovou krví, která stékala po jeho kopí. Okamžitě viděl jasně. Vzdal se vojenské služby, poučen apoštoly žil osmadvacet let mnišským životem v kappadocké Cesareji a slovem i svým příkladem obrátil na víru mnoho lidí.. V další legendárních epizodách v Kappadocii rozbíjel modly, ze kterých pak vylétli démoni. Místodržitel provincie z toho zešílel a ztratil zrak; Longin mu poradil, že se může uzdravit jen když Longina usmrtí, protože pak se Longin za něj v nebi bude modlit a vrátí mu tím tělesné i duševní zdraví. Pak místodržitel Longina sťal, „vrhl se před ním na kolena a s pláčem činil pokání“.[2] Podle legendy ihned nabyl zrak i zdraví a konal dobré skutky.
Relikvie
Svaté kopí (latinsky Lancea Domini) je skutečné raně středověké kopí z oceli montované koženou tkanicí, od roku 1024 součást svátostí Svaté říše římské, uloženo s korunovačním křížem a říšskou korunou v říšské klenotnici ve Vídni. Císař Karel IV. je převezl do Prahy, dal zpevnit pouzdrem ze zlatého plechu s vytepanou popiskou a zařadil je mezi relikvie, které byly v Milostivém létě ukazovány poutníkům z věže na Dobytčím trhu (Karlově náměstí).
Výtvarné umění
Longin bývá vyobrazen jako římský voják ve zbroji nebo středověký rytíř, někdy na vzpínajícím se koni (kopí je jízdní zbraň), s kopím, případně s nádobkou s Kristovou krví, také s latinskou popiskou u úst: Vere filius Dei erat iste.
- Ve scéně Ukřižování představuje pohana obrácejícího se na víru Kristovu. Bývá proto zobrazen, jak se otáčí, například na tympanonu z kostela Panny Marie před Týnem v Praze.
- Socha v nadživotní velikosti od Lorenza Berniniho jej zobrazuje jako římského občana v tunice, pěšáka s kopím, v nice pod kupolí chrámu sv. Petra ve Vatikánu.
- Longinovi je zasvěcena rotunda na Novém Městě v Praze.
Patrocinium
- patron města Mantovy, kam údajně přinesl kapky Kristovy krve.
- patron proti nemocem očí
Galerie
- Fra Angelico: Longin probodává Kristovi bok
- Týnský tympanon, otáčející se Longin
- Freska v bazilice svatého Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.
- Hartmann Schedel, dřevoryt z Norimberské kroniky, 1483
- Fjodor Zubov: Ruská ikona, 1680
Odkazy
Literatura
- Jakub de Voragine: Legenda aurea, ed. Anežka Vidmanová, Praha 1984, s. 131
- HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Longin na Wikimedia Commons
- sv. Longín – „životopis“ od Jana Chlumského na stránce catholica.cz