Sudetoněmecká území

Sudetoněmecká území (německy Sudetendeutsche Gebiete) byla správní jednotka nacistického Německa, vytvořená 1. října 1938 na základě „výnosu vůdce a říšského kancléře o správě sudetoněmeckých území“ (Erlaß des Führers und Reichskanzlers über die Verwaltung der sudetendeutschen Gebiete)[1] na všech územích, která nacistické Německo získalo od Československa podle Mnichovské dohody. Jednalo se o předchůdce Říšské župy Sudety. Podle „druhého nařízení k výnosu vůdce a říšského kancléře o správě Sudetoněmeckých území“ z 8. října 1938[2] se správním centrem celého území stal Liberec. V čele správy stál říšský komisař pro sudetoněmecká území, jímž byl jmenován Konrad Henlein. Ten stál jak v čele správy území, tak i v čele zdejší policie. Podle „nařízení k zavedení německého obecního zřízení v Sudetoněmeckých územích“ ze dne 10. listopadu 1938 zde s účinností od 20. listopadu 1938 bylo zavedeno německé obecní zřízení[3]. Na základě zákona „O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší“ (Gesetz über die Wiedervereinigung der sudetendeutschen Gebiete mit dem Deutschen Reich)[4] se 21. listopadu 1938 stal tento celek oficiálně integrální součástí Německa.

Říšská marka byla v Sudetoněmeckých územích zavedena 11. října 1938 [5], ale teprve 15. listopadu 1938 zde byla ukončena souběžná platnost československé měny. Přes 600 tisíc Čechů, kteří zde zůstali, bylo diskriminováno v zaměstnání i ve školách.

Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se podle rozhodnutí Hitlera, z 25. března 1939, větší část Sudetoněmeckých území, přeměnila k 15. dubnu 1939 na základě zákona „O rozdělení sudetoněmeckých území“ (Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete)[6] v Sudetskou župu (Gau-Sudetenland), zahrnující oblast od Domažlicka po Moravskou Ostravu s centrem v Liberci (Reichenberg), kde měl sídlo říšský župní správce Konrad Henlein; území se dělilo na 3 vládní obvody: Cheb (Eger), Ústí nad Labem (Aussig) a Opavu (Troppau). Území na jihozápadě Čech bylo připojeno k Bavorsku, stalo se tak součástí župy Bavorská Východní marka (Reichsgau Bayerische Ostmark). V roce 1942 bylo území přejmenováno na říšskou župu Bayreuth (Reichsgau Bayreuth). Hlučínsko bylo znovupřipojeno k Prusku a v jeho rámci začleněno do provincie Slezsko. Zbytek území na jihu byl připojen k bývalému Rakousku (Ostmark) a v jeho rámci rozdělen mezi Zemské hejtmanství Dolní Podunají (bývalé Dolní Rakousy) a Zemské hejtmanství Horní Podunají (bývalé Horní Rakousy).