Stygimoloch

Stygimoloch („rohatý ďábel od řeky Styx“) byl pachycefalosauridní ptakopánvý dinosaurus, žijící v Severní Americe na konci období křídy, asi před 67 až 66 miliony let.[1]

Stygimoloch
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 67 až 66 miliony let
Lebka stygimolocha v berlínském muzeu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
InfrařádPachycephalosauria
ČeleďPachycephalosauridae
RodStygimoloch
Binomické jméno
Stygimoloch spinifer
Galton a Sues, 1983
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Byl to poměrně mohutný pachycefalosaurid, druhý největší po svém příbuzném rodu Pachycephalosaurus. S ním patřil mezi vývojově vyspělejší pachycefalosaury. Tuto skutečnost naznačuje to, že spánkové jámy stygimolocha jsou zúžené a celá lebka, která měří téměř 50 cm, byla robustnější. Celý dinosaurus mohl dosahovat délky kolem 3 metrů.[2] Jeho typickým znakem byla výrazná ornamentace ztluštělé lebky, která byla výraznější, než u jiných zástupců této čeledi. Našlo se pouze pět fragmentů lebky a drobných fosilních úlomků kostry těla. Pohyboval se vzpřímeně a patrně měl malé přední končetiny a dlouhý pevný ocas. Je také možné, že pachycefalosaurid rodu Dracorex je pouze jedinec s méně vyvinutou ornamentací, patřící také do tohoto rodu. Mohlo se jednat o nedospělého jedince nebo samici. Všechny fragmenty fosilií stygimolocha byly objeveny na nalezištích souvrství Hell Creek, ke kterému se vztahuje i jeho jméno a také v souvrství Ferris na území Wyomingu.

Lebka stygimolocha

V populární kultuře

Pro svůj neobvyklý vzhled je Stygimoloch často zobrazován v paleoartu. V literatuře se objevuje málokdy, výjimkou je například kniha Poslední dny dinosaurů, kde je označen za pravděpodobného nedospělého jedince rodu Pachycephalosaurus. Objevil se také ve filmu Jurský svět: zánik říše

Reference

  1. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 276-277)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

Literatura

  • Carpenter, Kenneth (1997). "Agonistic behavior in pachycephalosaurs (Ornithischia:Dinosauria): a new look at head-butting behavior". Contributions to Geology 32 (1): 19–25.
  • Erik Stokstad,"SOCIETY OF VERTEBRATE PALEONTOLOGY MEETING: Did Horny Young Dinosaurs Cause Illusion of Separate Species?", Science Vol. 18, 23 Nov. 2007, p. 1236.
  • BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.