Pachycephalosaurus

Pachycephalosaurus ("tlustohlavý ještěr") byl rod středně velkého ptakopánvého dinosaura, žijícího na západním území Severní Ameriky v období pozdní svrchní křídy (asi před 70 až 66 miliony let). Patřil tedy k vůbec posledním neptačím dinosaurům, jejichž zkameněliny jsou objevovány v souvrství Hell Creek. Dal název celé skupině ptakopánvých dinosaurů – pachycefalosauři.[1]

Pachycephalosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (před 70 až 66 miliony let)
Lebka pachycefalosaura v oxfordském muzeu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
ČeleďPachycephalosauridae
RodPachycephalosaurus
Binomické jméno
Pachycephalosaurus wyomingensis
Gilmore, 1931
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev

První zkameněliny pachycefalosaurů byly zřejmě objeveny již v 50. letech 19. století, nebyly ale ještě správně rozeznány. Materiál typového druhu P. wyomingensis však popsal až Charles W. Gilmore v roce 1931. Teprve v roce 1943 však s novým kompletnějším materiálem popsali tento taxon správně paleontologové Barnum Brown a Erich Maren Schlaikjer. V současnosti je jako platný druh uznáván pouze P. wyomingensis.

Popis

Anatomie pachycefalosaura není dobře známá, protože byly fakticky dodnes objeveny jen části jeho lebky. Ta byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ (frontoparietální dóm) vysokou až kolem 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu a že tito dinosauři byli tedy velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost kompaktní a mozek byl ve skutečnosti velmi malý. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) dinosaurus, který měřil maximálně asi 5 až 7 metrů na délku (existují však odhady až osmimetrové).[2] Jeho hmotnost mohla dosáhnout zhruba 370[3][4] až 450[5] kilogramů, u odrostlých jedinců však možná až 2 tun. Byl s jistotou býložravý a jeho zuby nasvědčují spásání tuhé vegetace. Patří k poměrně známým a často zobrazovaným dinosaurům.

Reference

  1. Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 66-67)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 244 (anglicky)

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.