Studénka
Studénka (německy Stauding[3]) je město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 300[1] obyvatel.
Studénka | |
---|---|
Nový zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0804 599921 |
Pověřená obec | Studénka |
Obec s rozšířenou působností | Bílovec |
Okres (LAU 1) | Nový Jičín (CZ0804) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Slezsko + Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°43′24″ s. š., 18°4′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 9 277 (2022)[1] |
Rozloha | 30,92 km² |
Nadmořská výška | 239 m n. m. |
PSČ | 742 13 |
Počet domů | 1 637 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 14 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. Republiky 762 Butovice 742 13 Studénka 3 [email protected] |
Starosta | Libor Slavík |
Oficiální web: www | |
Studénka | |
Další údaje | |
Kód obce | 599921 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Členění města
Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:
- Studénka nad Odrou (tj. místní část Studénka) – na severním břehu řeky Odry; téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla ale původně součástí Butovic a tedy Moravy.
- Butovice – původně moravská vesnice na severním břehu Odry, k jejímuž katastru byla ale v poválečném období připojena i řada pozemků na západě původního slezského katastrálního území Studénka nad Odrou. Vedle historického venkovského jádra zde vyrostla také tři novodobá sídliště, Sídliště I, Sídliště II a Sídliště Butovická.
- Nová Horka – leží na Moravě, na jižním břehu Odry.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.
Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: Roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.
Obce, které dnes tvoří Studénku byly odpradávna tradičně německé a z tohoto důvodu v letech 1938-1945 patřily k nacistické Třetí říši v rámci provincie Sudety. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena. Do vyprázdněných obcí se nastěhovalo nové české obyvatelstvo z vnitrozemí. K 1. lednu 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.
Obyvatelstvo
- Věková struktura obyvatel obce Studénka roku 2011
- Rodinný stav obyvatel obce Studénka roku 2011
- Vzdělání obyvatel obce Studénka roku 2011
Doprava
Územím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 - Butovice - Nová Horka - Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:
- III/46418 Velké Albrechtice - Butovice (průtah) - II/464
- III/46419 Velké Albrechtice - III/46427
- III/46420 Butovice - Pustějov
- III/46421 Bílov - Pustějov
- III/46427 Bravantice - Studénka - II/464
- III/46428 Nová Horka - Bartošovice
- III/46431 Nová Horka - Albrechtičky
Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 271 Bohumín – Přerov. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Od prosince 2019 zde zastavují také rychlíky RegioJetu ve směru na Brno. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.
Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová, poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.
Železniční neštěstí v roce 2008
Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.[4] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[5] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.[6] Na místě byl dne 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.[7]
Železniční neštěstí v roce 2015
22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase Bohumín – Františkovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.
Pamětihodnosti
- Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
- Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
- Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století
- Fabianův kříž z roku 1841
Významní občané
- František kardinál Tomášek, 34. arcibiskup pražský a primas český (narozen ve Studénce)
- Jan Böhm, kněz a buditel
- Matyáš Reinscher, stavitel
- Adam Smuž, zeměpisec
- Vladimír Svačina, hokejista
- Miloš Holaň (mladší), hokejista
- Miloš Holaň (starší), hokejista
- Oldřich Haluska, fotbalista
- Marek Trval, fotbalista
- Nikola Šobichová, zpěvačka (skupina Holki)
- Radana Labajová, zpěvačka (skupina Holki)
- Martin Adamský, hokejista
Sport
- HC Studénka – Lední hokej
- Fotbal Studénka – Fotbal
- SK Studénka – národní házená
- STC Studénka - Tenis
- TJ MSV Studénka - Stolní Tenis
- TJ MSV Studénka - Šachy
- TJ MSV Studénka - Volejbal
- FBC Studénka - Florbal
- BMX Studénka - BMX
- HOS - Horolezecký oddíl
- AS Bizon Studénka - Futsal
- Bojové sporty Studénka
Průmysl
- Vagónka Studénka – výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.[8]
Muzea
- Vlastivědné muzeum v Butovicích (1936–1945)
- Vagonářské muzeum, Panská 229
Partnerská města
- Dąbrowa Górnicza, Polsko (od roku 2006)
Galerie
- Starý zámek
- Kostel svatého Bartoloměje a fara
- Kaple Řeplínských z Berečka
- Fabianův kříž
- Pamětní deska na rodném domě kardinála Tomáška
- Pomník COMENIUS
- Hotel Antler
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765.
- Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných
- http://www.zelpage.cz/zpravy/6435
- Události, komentáře. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- Na neštěstí se nezapomene. Obětem postavili pomník. Novojičínský deník. 2011-08-08. Dostupné online [cit. 2018-10-12].
- Archivovaná kopie. www.msvmetal.eu [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Studénka na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Studénka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Studénka ve Wikislovníku
- Studénka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky města