Kostel svatého Bartoloměje (Studénka)

Kostel stál ve Studénce zřejmě již od kolonizace. Stavba původního dřevěného chrámu je v literatuře datována do počátku 16. století[2], resp. do roku 1507,[3] což se vyvozuje z data na nejstarším zvonu.[4] První nepřímá písemná zmínka je z roku 1525, kdy se ve smlouvě o Studénku mezi bratry Supy z Fulštejna zapsané do zemských desk zmiňuje podací, tj. právo vrchnosti dosazovat kněze – z nějž lze dovozovat existenci kostela a vlastně i farnosti, přímo doložené k roku 1561.[5] Tento dřevěný kostel byl „vylepšen“ roku 1613.[4] Vizitační protokoly bíloveckého děkana z let 1670 a 1690 jej popisují jako dřevěný oplocený kostel s jedním nevysvěceným oltářem; nacházela se v něm kamenná křtitelnice a čtyři zvony, bohoslužebné vybavení představoval stříbrný pozlacený kalich, stříbrné pozlacené ciborium a šest kasulí. Kázalo se ve slovenském jazyce, posvícení se konalo v neděli po svatém Michalu a na poutě se chodilo do Butovic ke svaté Anně.[4]

Před polovinou 19. století již malý kostel (9 sáhů / asi 17 metrů dlouhý a 4 sáhy / asi 7, 5 metru široký), nedostačoval počtu věřících a prozatímní řešení bylo roku 1845 nalezeno v odstranění příčky mezi lodí a předsíní. Přitom byla věž o dva sáhy (asi 3,75 metru) snížena a zvony zavěšeny do nižšího patra. V roce 1846 byly instalovány nové varhany, ale k roku 1859 Gregor Wolný označuje studénský kostel za zchátralý; tehdy je zmiňován dřevěný malovaný strop a kamenná dlažba, hlavní oltář patrona kostela a postranní oltáře Panny Marie Pomocné a sv. Jana Nepomuckého.[4]

27. května 1874 byl položen základní kámen nového kostela v bezprostřední blízkosti kostela dosavadního. Po jistých prodlevách způsobených konstrukčními problémy byla stavba dokončena roku 1880 a 24. října toho roku novostavbu vysvětil opavský arcikněz Josef Schum. 15. listopadu 1880 pak byl stržen starý dřevěný kostel, který fungoval ještě po celou dobu stavby; jeho podoba v době před zbořením se zachovala na nákresech. Starý kostel stával příčně v prostoru před portálem nynějšího kostela.[6]

Kostel ve Studénce byl značně poničen při přechodu fronty na konci druhé světové války (ve dnech 30. dubna až 2. května 1945). Tehdy byla především rozstřílena věž a rozbita okna. Poslední komplexní oprava kostela proběhla v letech 1996–1998.[7] 29. listopadu 1997 kostel znovu posvětil ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz a 30. června 1999 se za účasti vrcholných církevních hodnostářů i zástupců státu a samosprávy konala slavnostní mše k 100. výročí narození studénského rodáka kardinála Františka Tomáška, celebrovaná Miloslavem Vlkem.[8]

Kostel svatého Bartoloměje se nachází na horním konci původní zástavby obce Studénka, na okraji poměrně výrazné terasy na levém břehu Studéneckého potoka. Na protější straně potoka se nachází areál Starého a Nového zámku. Stávající kostel (na rozdíl od svého dřevěného předchůdce) není orientován, jeho osa má přibližně severní směr.

Kostel má novogotickou strukturu. Je trojlodní s odsazeným kněžištěm, vnitřní prostor prosvětlují okna zaklenutá lomeným obloukem, a to čtyři po stranách a jedno v čelní stěně každé boční lodi a další čtyři v kněžišti. Žebrová klenba je zevnitř podpírána třemi dvojicemi sloupů. Do kostela se vstupuje skrze šestibokou centrální věž, jejíž přízemí tvoří předsíň; má vpředu vysoké gotické okno, kruhové okénko a v nejvyšší části šestici gotických oken s jednoduchou suprafenestrou. Pod štíhlou jehlanovitou střechou věže se nachází bohatě tvarovaná římsa. Po stranách věže jsou dva boční vchody vedoucí přímo pod kruchtu. Fasáda kostela je hladká, strukturovaná především pilíři a v případě věže též podpěráky a římsami.[8] Ve věži se nacházejí hodiny z roku 1893 a zvon od opavského zvonaře Franze Stanckeho z roku 1757 (historický zvon z roku 1507 byl zrekvírován za druhé světové války, druhý z roku 1519 a přelitý roku 1831 již za první světové války).[9]

Polygonální presbytář je vevnitř vyvýšen o tři schody. Jeho okna zdobí dvě novodobé vitráže: postava českého patrona svatého Vojtěcha s erbem kardinála Františka Tomáška a letopočtem 1977 (tehdy byl Tomášek jmenován kardinálem a pražským arcibiskupem) a postava slezské patronky svaté Hedviky s erbem papeže Jana Pavla II. a letopočtem 1978 (počátek jeho papežství).[10] Na evangelní straně od oltáře se nachází sakristie, na epištolní oratoř pro vrchnost (v době budování kostela Gebharda III. Blüchera z Wahlstattu). Naproti oltáři je kruchta s varhanami.[10]

Hlavní mobiliář kostela je novogotický z doby stavby chrámu (80. léta 19. století); roku 2004 byl prohlášen kulturní památkou. Jedná se o vyřezávaný hlavní oltář svatého Bartoloměje s barokním obrazem světcovým z roku 1663 a sochami sv. Kateřiny Alexandrijské a sv. Barbory a soškou svatého Josefa, boční oltáře Božského Srdce Páně a Panny Marie a kazatelnu.[11] V kostele jsou také barokní obrazy postavy a umučení svatého Bartoloměje a Panny Marie Pasovské, jakož i obrazy sv. Dominika, sv. Jana Nepomuckého a P. Marie Škapulířové z 19. století, a dále série soch z konce 19. a z 20. století (sv. Anežka Římská, sv. Alois Gonzaga, sv. Terezie z Lisieux, sv. Antonín z Padovy, sv. Jan Nepomucký).[12]

Hřbitov se původně rozkládal okolo bývalého kostela; zlikvidován byl za 2. světové války. Moderní hřbitov se nachází za kostelem. Při vchodu do kostelního areálu se nachází plastikami zdobený kříž a výklenková kaplička P. Marie Lurdské. Na svahu před kostelem stojí fara, barokní budova z roku 1744 s mansardovou střechou a mohutnými opěráky.[4][13]

• 
  Původní kostel sv. Bartoloměje stržený roku 1880, fotografie
• 
  Původní kostel sv. Bartoloměje stržený roku 1880, nákres
• 
  Střed Studénky s novým kostelem a farou, pohled z věže Nového zámku, na počátku 20. století
• 
  Kostel a fara
• 
  Pohled do lodi kostela
• 
  Detail kněžíště s hlavním oltářem sv. Bartoloměje a vitrážemi
• 
  Detail oltáře Božského srdce Páně a kazatelny
• 
  Krucifix před vchodem do kostelního areálu
• 
  Výklenková kaplička P. Marie Lourdské před kostelem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons