Strykerovo činidlo

Strykerovo činidlo ([(PPh3)CuH]6),[1] nazývané také Osbornův komplex, je organický komplex mědi s trifenylfosfinem. Jedná se o červeně zbarvenou pevnou látku, citlivou na přítomnost vzduchu. Používá se jako homogenní katalyzátor konjugovaných redukcí enonů, enolátů a podobných sloučenin.

Strykerovo činidlo

Struktura

Model molekuly

Obecné
Systematický název trifenylfosfinhydrid měďný
Ostatní názvy Osbornův komplex
Sumární vzorec C108H96Cu6P6
Identifikace
Registrační číslo CAS 33636-93-0
PubChem 12181933
SMILES C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.[CuH].[CuH].[CuH].[CuH].[CuH].[CuH]
InChI 1S/6C18H15P.6Cu.6H/c6*1-4-10-16(11-5-1)19(17-12-6-2-7-13-17)18-14-8-3-9-15-18;;;;;;;;;;;;/h6*1-15H;;;;;;;;;;;;
Vlastnosti
Molární hmotnost 1961,04 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava a struktura
Strykerovo činidlo [PPh3-CuH]6 v atmosféře dusíku

Strykerovo činidlo se připravuje hydrogenací terc-butoxidu měďného, získávaného z chloridu měďného a terc-butoxidu sodného.[2]

Byly vyvinuty i jiné způsoby.[3][4]

Tato sloučenina vytváří oktaedrický shluk Cu(PPh3) center propojených Cu---Cu a Cu---H interakcemi. Původně se předpokládalo, že šest z osmi stěn je zachycováno hydridovými ligandy.[5] Tato představa byla roku 2014 přezkoumána; v nově navržené struktuře hydridy vytvářejí můstek skrze vrcholy namísto stěn.[6]

Využití v organické syntéze

Strykerovo činidlo může katalyzovat regioselektivní konjugované redukce karbonylových sloučenin, jako jsou nenasycené aldehydy, ketony a estery. Vyznačuje se širokým spektrem použitelných funkčních skupin, vysokou účinností a mírnými reakčními podmínkami. Strykerovo činidlo se používá v katalytických množstvích a obnovuje se pomocí stechiometrického zdroje hydridových iontů, což je často vodík nebo silan. Při skladování v inertní atmosféře (například argonu nebo dusíku) je neomezeně stálé. Mírné vystavení kyslíku nemění výrazněji jeho vlastnosti, rozpouštědla, ve kterých se rozpouští, musí však být odplyněna.[7]

Obměny

Byly vytvořeny obměny Strykerova činidla obsahující jiné ligandy. Změnou ligandu například na P(O-iPr)3 se může výrazně upravit selektivita.[8] Navázáním bidentátního a nechirálního bisfosfinového ligandu na Cu centrum lze dosáhnout vysokých výtěžností.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stryker's reagent na anglické Wikipedii.

  1. W. S. Mahoney; D. M. Brestensky; J. M. Stryker. Selective Hydride-mediated conjugate reduction of α,β-unsaturated Carbonyl Compounds Using [(Ph3P)CuH]6. Journal of the American Chemical Society. 1988, s. 291–293. DOI 10.1021/ja00209a048.
  2. S. A. Bezman; M. R. Churchill; J. A. Osborn; J. Wormald. Preparation and Crystallographic Characterization of a Hexameric Triphenylphosphinecopper Hydride Cluster. Journal of the American Chemical Society. 1971, s. 2063–2065. DOI 10.1021/ja00737a045.
  3. O. Riant "Copper(I) hydride reagents and catalysts" Patai's Chemistry of Functional Groups, 2011, John Wiley & Sons. DOI:10.1002/9780470682531.pat0448
  4. R. D. Stephens "Hydrido(Triphenylphosphine)Copper(I)" Inorganic Syntheses, 1979, vol. 19, pp. 87–89. DOI:10.1002/9780470132500.ch17
  5. Raymond C. Stevens, Malcolm R. McLean, Robert Bau, Thomas F. Koetzle "Neutron diffraction structure analysis of a hexanuclear copper hydrido complex, H6Cu6[P(p-tolyl)3]6: an unexpected finding" Journal of the American Chemical Society 1989, pp 3472–3473. DOI:10.1021/ja00191a077
  6. Elliot L. Bennett; Patrick J. Murphy; Silvia Imberti; Stewart F. Parker. Characterization of the Hydrides in Stryker's Reagent: [HCu{P(C6H5)3}]6. Inorganic Chemistry. 2014-03-17, s. 2963–2967. DOI 10.1021/ic402736t. PMID 24571368.
  7. John F. Daeuble and Jeffrey M. Stryker "Hexa-μ-hydrohexakis(triphenylphosphine)hexacopper" eEROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2001. DOI:10.1002/047084289X.rh011m
  8. Andrejs Pelss, Esa T. T. Kumpulainen and Ari M. P. Koskinen The Journal of Organic Chemistry 2009, 74, 7598-7601. DOI:10.1021/jo9017588
  9. Benjamin A. Baker; Žarko V. Bošković; Bruce H. Lipshutz. (BDP)CuH: A "Hot" Stryker's Reagent for Use in Achiral Conjugate Reductions. Organic Letters. 2008, s. 289–292. DOI 10.1021/ol702689v. PMID 18092793.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.