Stronsdorf

Stronsdorf leží Weinviertelu (vinné čtvrti) v Dolních Rakousích. Výměra plochy městyse činí 48,15 kilometrů čtverečních a 16.09 % plochy je zalesněno. Les je součástí „Ernstbrunnerského lesa" větším souvislým lesem Rakouska založeném na štěrkových usazeninách Podunají. Na to navazují na Weinviertelu typické sprašové stráně, které se ztrácejí v Laaerské nížině.

Městys sestává z katastrálních území: Oberschoderlee, Patzenthal, Patzmannsdorf, Stronegg, Stronsdorf, Unterschoderlee. Všechny osady byly založeny v širokém údolí v závětří na úpatí pahorků, v Laaerské nížině poskytující dobré podmínky pro zemědělství.

Rovněž typické pro Weinviertel je dnešní výskyt velkých dešťových srážek. Nejčastěji se déšť vsákne, zbytek se příkopy odvádí do řeky Dyje.

Dějiny dolnorakouského místa jsou totožné s dějinami celého Rakouska. Stronsdorf byl založený pravděpodobně mezi 7. a 9. stoletím jako slovanské osídlení, „Strajnei" je slovanského původu. Vznikem Babanberského panství („Česká marka" ve Weinviertelu) se postupně osídlovala germánskými osídlenci. První písemné zmínky jsou z roku 1072, další potom 1092 a 1108. Farní úřad ve Stronsdorfu byl založen v roce 1160.

Když rostl počet obyvatelstva, rolníci a řemeslníci byli pod dohledem panstva. V roce 1164 byl uváděn „Wichard von Straneisdorf". V roce 1304 držitel Stronsdorfu „Wallseer“ daroval faru klášteru Säusenstein, který založil ve Stronsdorfu dceřiný klášter. Ten byl za Josefa II. Habsbursko-Lotrinského (1741-1790) zrušený, ale dochoval se z té doby se nádherný kostel.

V období 15. až 19. století se neustále měnili majitelé panství, až konečně roku 1857 „Karl Friedrich Kammel“, šlechtic von Hardegger získal zámek a panství a jeho potomci žijí dodnes na zámku.

Podle obecní kroniky pro obyvatele Stronsdorfu se poměry měnily, od morové epidemie až po hospodářský rozkvět. Husité a Turci přinášeli hrůzu od 15. do 17. století, Švédové ve třicetileté válce, napoleonská vojska a Prusové zanechali v paměti děsivé příběhy. Za druhé světové války zde byla dlouhá frontová linie po celé týdny a následovalo opět drancování. Na posádku Rudé armády se ještě dost živě vzpomíná.

Epidemie všeho druhu postihovaly Stronsdorf, mor, cholera atd. se vyskytovaly opakovaně.

Hospodářský rozkvět se ukázal především v 18. století za rozvoje Habsburské říše. Před rokem 1304 byla obec povýšena na městys, v roce 1514 dostal Stronsdorf znak, zemědělství a řemesla vzkvétala. Kolem roku 1900 fungovala obec i stát, řemeslníci, obchodníci atd. Během dvou světových válek ocitl se Stronsdorf v okrajové poloze a ztratil ekonomický potenciál i ubylo obyvatelstva. Velkoměsto Vídeň způsobilo v posledních desetiletích odliv vesnických obyvatel. Teprve v posledních desetiletích padla železná opona a rostla mobilita obyvatelstva a pozitivně působila na počet obyvatel i ekonomiku.

Starostou městyse byl Rudolf Riener, vedoucí kanceláře Josef Madner. Po obecních volbách v roce 2005 bylo na radnici 19 křesel a mandáty byly rozděleny takto: (ÖVP 16) a (SPÖ) 3.

Po obecních volbách v roce 2015 je na radnici 19 křesel a mandáty jsou rozděleny takto: (ÖVP 13), FPÖ 3 a (SPÖ) 3.

Nezemědělských pracovišť v roce 2001 bylo 49, zemědělských a lesních v roce 1999 bylo 126. Počet výdělečně činných obyvatel v mostě bydliště podle sčítání lidu 2001 bylo 756, což činí 44,63 %.