Staurolit
Staurolit (Karsten, 1800), chemický vzorec (Fe,Mg,Zn)2(Al,Fe)9(Si,Al)4O22(O,OH)2 je jednoklonný minerál ze skupiny nesosilikátů.
Název pochází z řeckých slov σταυρός (staurós) = kříž a λίθος (líthos) = kámen; staurolit vytváří často prorostlice ve tvaru kříže.
| Staurolit | |
|---|---|
Vyrostlice staurolitu ve svoru (Jeseníky) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Fe,Mg,Zn)2(Al,Fe)9(Si,Al)4O22(O,OH)2 |
| Identifikace | |
| Barva | červenohnědý až černohnědý |
| Vzhled krystalu | krátké sloupcovité krystaly |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 7–7,5 |
| Lesk | skelný, matný |
| Štěpnost | dobrá |
| Index lomu | nα = 1,736–1,747 nβ = 1,740–1,754 nγ = 1,745–1,762 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,7–3,8 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | částečně v H2SO4 |
Původ
Tvoří se hluboko v zemské kůře v regionálně přeměněných hornínách, jako jsou ruly a svory, které vznikaly za extrémních teplot a tlaků[1], v kontaktně metamorfovaných horninách, výjimečně v pegmatitech.
Morfologie
Většinou velmi dobře vyvinuté krátce sloupcovité krystaly s nevelkým počtem ploch a kosočtverečným průřezem, zarostlé, někdy však volné v důsledku zvětrávání. Pro tento nerost jsou zvláště typické křížovité prorostlice, kterým také staurolit vděčí za své jméno.[2]
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7-7,5, křehký, hustota: 3,7 až 3,8 g/cm³, štěpnost dobrá podle (010), lom lasturnatý, tříštivý.
- Optické vlastnosti: Barva: načervenale až načernale hnědá, často má drsné nebo zemité povlaky. Lesk skelný až smolný, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp bílý až šedavý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 0,30 %, Al 28,91 %, Fe 9,63 %, Si 13,49 %, H 0,29 %, O 47,30 %, příměsi Li, Co, Zn, Mn (v tomto případě jsou tavitelné[1]).
Odrůdy
Podobné minerály
Parageneze
Naleziště
- Česko – Přibyslavice u Čáslavi, Toužim, Žlutice, Zhoř u Mladé Vožice; hojné křížové prorostlice (do 2 cm) ve svorech v Jeseníkách, zvláště v pásmu Ostružná – Červenohorské sedlo – Keprník – Kouty nad Desnou.[3]
- Slovensko – v krystalických břidlicích Malých Karpat (u Limbachu krystaly do 1 cm), Vysokých Tater (Jalovecká dolina), v rulách Braniska a Čierné hory.[3]
- Evropa – slavné jsou hnědočervené, průsvitné krystaly vyskytující se společně s modrým kyanitem v Pizzo Forno v Tessinu (Švýcarsko. Další naleziště: Aschaffenburg (Bavorsko, Německo), Prilep (Severní Makedonie, Monte Legnone (Veltlin, Itálie).[2]
Shluk krystalů staurolitu ve svoru. Obří skály, Šerák
Odkazy
Reference
- Pellant C., 2000: Horniny a minerály. Vydavateĺstvo Osveta, Martin. 2. vydání. ISBN 80-8063-031-3
- Medenbach O., Sussiecková-Fornefeldová C., 1995: Minerály. IKAR, Praha. ISBN 80-85830-97-3
- Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2
Literatura
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
