Pražský poledník
Pražský poledník (14°25'17“ východní délky) prochází Staroměstským náměstím v Praze. Historicky byl definován stínem Mariánského sloupu v pravé poledne.[1]
Měření času
Od roku 1652 sloužil tento poledník k určování poledne v Praze.
Od 18. století byl přesný pražský čas (Tempus Pragense) určován v Klementinu na Astronomické věži za pomoci štěrbinových slunečních hodin. Časový rozdíl mezi Klementinem a Staroměstským náměstím činí asi 1 sekundu, což pro běžný život bylo možno zanedbat. Od roku 1842 bylo pražské poledne oznamováno máváním praporu z věže Klementina, které bylo navíc v období od roku 1891 do roku 1925/1926 doprovázeno střelbou z děla a fanfáry číslo XIX.[2]
Deska v dlažbě
V 90. letech 20. století byl vyznačen v dlažbě bronzovou deskou s českým a latinským nápisem:
- POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS
- MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR.
Fotogalerie
Pražský poledník – pohled k jihu
Průběh Pražského poledníku označuje i socha v Letenských sadech
Pražský Mariánský sloup jako gnómon (13 hod. 50 min. zimního času, posunutí stínu vůči poledníku vyznačenému v dlažbě))