Starkočský lom
Přírodní památka Starkočský lom je chráněné území nacházející se přibližně 1 km jihozápadně od obce Starkoč na Kutnohorsku. Jedná se o klasickou mineralogickou lokalitu[4] (významný je zejména výskyt granátu almandinu)[5] a bohaté naleziště zkamenělin, z nichž nejzajímavějšími jsou korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jejíž výskyt je na území Česka unikátní.[6] Botanicky není oblast významná, vzhledem k charakteru okolní krajiny je však útočištěm pro bezobratlé živočichy a ptáky.[4] Ochrana území, které je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje, byla vyhlášena v roce 1985.[1]
Starkočský lom | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Odhalené skalní stěny lomu | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. prosince 1985[1] |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Kutná Hora |
Nadm. výška | 228–230[1] m n. m. |
Rozloha | 0,51 ha[2][3] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Kutná Hora |
Umístění | Starkoč, okres Kutná Hora |
Souřadnice | 49°55′59,31″ s. š., 15°29′53,22″ v. d. |
Starkočský lom | |
Další informace | |
Kód | 953 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokalita
Starkočský lom se nachází na Kutnohorsku, asi 9 km severovýchodně od Čáslavi v blízkosti obce Starkoč. Přírodní památka leží v nadmořské výšce 225 až 235 m, její plocha činí pouhých 0,61 ha. Lokalitu, hustě zarostlou křovinami, obklopují obhospodařovaná pole.[4]
Historie lomu
V období předmnichovské republiky se zde těžil kámen, zejména pro výstavbu okresních komunikací v okolí.[7] Ve 30. letech 20. století zde těžba ustala[4] a lom byl zaplaven vodou, v 50. až 70. letech byl dokonce využíván občany blízkých obcí pro rekreační účely.[6] 10. října 1985 (s účinností od 1. prosince 1985) byla lokalita vyhlášena přírodní památkou.[1] V současné době (k roku 2011) je lom hustě zarostlý křovinami[6] a vlivem poklesu hladiny podzemní vody je prakticky vyschlý.[7]
Přírodní poměry
Geologie
Oblast Starkočského lomu je součástí kutnohorského krystalinika, je tvořena zejména pararulami a migmatity. Významným faktorem zde bylo působení moře v období svrchní křídy. Docházelo k ukládání příbojových usazenin slepence, vápence a slínovce, projevily se též erozní a abrazní účinky vody. Vzhledem k rozdílné tvrdosti hornin se zde selektivní erozí vytvořily prohlubně, tvarem připomínající obří hrnce, abrazního původu jsou pak prohloubeniny mělčí. V místních křídových sedimentech, které dosahují největší mocnosti v severozápadní části oblasti, se hojně vyskytují zkameněliny, např. korálů, dírkonošců či ramenonožců.[4] Nejzajímavější jsou ale určitě mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, kterou jinde v ČR nenajdeme.[6]
Minerály
Starkočský lom je klasickým mineralogickým nalezištěm.[4] Zajímavý je zde výskyt granátů v rulách, významný je zejména almandin.[5] Ten může mít podobu krystalků či zrn červené barvy, často s nádechem dofialova či dohněda.[8] Zde nalezené kameny dosahují velikosti až 5 cm, jsou však silně rozpukány[5] a nehodí se proto pro šperkařské účely. Dále zde najdeme např. kyanit[4] (modré, šedobílé či zelenkavé krystaly skelného až perleťového lesku),[8] dumortierit[4] (modré, zelenomodré, fialové či hnědé agregáty jemně sloupcovité struktury a skelného lesku)[8] a modrý turmalín.[9] Nalezeny zde byly také několik cm velké pecky arsenopyritu.[10]
Flóra
Botanicky tato oblast není příliš zajímavá. Vzhledem k minulosti lokality zde nejsou vyvinuté půdy, nalezneme zde jen materiál odvalů obsahující jílovité a písčité půdy a úlomky rul. V současnosti jsou dominující vegetací křoviny a listnaté stromy, zejména šípek, trnka, hloh.[4]
Fauna
Jelikož je tato křovinami hustě zarostlá oblast obklopena zemědělsky využívanou krajinou, stala se refugiem bezobratlých živočichů a ptáků. V době, kdy byl lom zaplaven, zde bylo navíc stanoviště četných obojživelníků (např. ropuchy obecné či čolka obecného) a vodního hmyzu.[4]
Ochrana
Největší problémy jsou zde zapříčiňovány silným zarůstáním nálety a také zasucováním. Vegetace může mít na geologické útvary negativní vliv v důsledku narušování skalního podkladu kořenovým systémem, nezřídka zapříčiňuje také nepřístupnost lokality. Potenciálním rizikem pro minerály, zkameněliny apod. je také možné rabování ze strany návštěvníků.[11]
Odkazy
Reference
- PP Starkočský lom [online]. AOPK ČR [cit. 2010-11-22]. Dostupné online.
- Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- Chráněná území České republiky. Praha: Consult, 1996. 319 s. ISBN 80-902132-0-0. S. 87.
- BERNARD, J. H. Mineralogie Československa. Praha: Academia, 1981. 643 s. S. 501. [Dále jen Bernard - Mineralogie Československa].
- BRUNER, Jaroslav. Starkoč u Čáslavi. Starkoč: Obecní úřad Starkoč, 2006. 109 s. S. 5–18.
- BRUNER, Jaroslav. Blízké okolí [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10.
- PAULIŠ, Petr. Minerály České republiky. Kutná Hora: Kuttna, 2003. 120 s. ISBN 80-86406-31-8. S. 70–74.
- Bernard - Mineralogie Československa, str. 123
- Geologický výzkum Kutnohorska. Kutná Hora: Muzeum, 1964. 477 s. S. 24.
- Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
Literatura
- Zámečník J. & Čížek O.: Plán péče o Přírodní památku Starkočský lom na období 2008–2017. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 44 pp.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starkočský lom na Wikimedia Commons