Stara Białka
Stara Białka (do roku 1945 německy Alt Weißbach, či Altweißbach, česky též Stará Bělka) je vesnice v gmině Lubawka v okrese Kamienna Góra Dolnoslezského vojvodství v Polsku.
| Stara Białka | |
|---|---|
 Stara Białka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°44′32″ s. š., 15°57′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Kamienna Góra |
| Gmina | Lubawka |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 212 (2011[1]) |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | římští katolíci |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | (+48) 75 |
| Označení vozidel | DKA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Obec se nachází ve zvlněné krajině podhůří Krkonoš přibližně 7 km od hraničního přechodu Královec/Lubawka a 11 km od města Kamienna Góra. Sousední obce jsou Pisarzowice na sever, Janiszów (něm. Johnsdorf) a Przedwojów (Reichhennersdorf) na severovýchod, Krzeszów (česky Křesobor) na východ, Jawiszów (Kleinhennersdorf) na jihovýchod, Paprotki (Städtisch Hartau) na jih, Miszkowice a Jarkowice (Hermsdorf) jihozápadně a Szarocin na severozápad.
Dějiny
Stara Białka je poprvé písemně zmiňována v roce 1305 jako Wysbach a později též jako Wiesenbach. Územně náleželo do Javorského vévodství, se kterým se roku 1392 stala součástí území Českého království. Po první slezské válce roku 1742 společně se Slezskem připadla Prusku. Po novém rozdělení Pruska v roce 1815 se stalo součástí Slezské provincie a od roku 1816 přičleněno k Zemskému okresu Landeshut, kde setrval až do roku 1945. Es bildete eine eigene Landgemeinde a patřil do roku 1874 společně s Johnsdorfem (Janiszów), Nieder Blasdorfem (Błażejów) a krajem Nieder Blasdorf k okresu Blasdorf b. Liebau i. Schles. V roce 1939 ve vsi žilo 370 obyvatel.
Po druhé světové válce v roce 1945 připadla ves Weißbach, společně s téměř celým Slezskem Polsku v nových hranicích a dostala polský název Stara Białka, který je překladem německého názvu. Původní německé obyvatelstvo bylo nuceně vysídleno a částečně nahrazeno nově vysídlenými z oblastí východního Polska, zvaného Kresy, které zabral Sovětský svaz.
V letech 1975–1998 Stara Białka administrativně spadala do Jelenohorského vojvodství.
Pamětihodnosti
V obci se nachází římskokatolický filiální kostel sv. Matouše, který je zapsán na seznamu kulturních památek Národního institutu kulturního dědictví (NID)[2]. Kostel spadá pod duchovní správu římskokatolické farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Lubawce. Byl vystavěn v renesančním slohu v letech 1606–1609 a roku 1884 byl zrestaurován.
Galerie
Statek v obci
Hřbitovní brána v roce 2011
Statek Dwa Dęby byl zrekonstruován za přispění Fondu pro regionální rozvoj EU v současné době slouží jako objekt pro agroturistiku
Odkazy
Reference
- GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r.
- Rejestr zabytków nieruchomych woj. dolnośląskiego. Narodowy Instytut Dziedzictwa. [dostęp 28 sierpnia 2012]. s. 60.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stara Białka na polské Wikipedii.
Literatura
- Józef Pilch, "Leksykon zabytków architektury Dolnego Śląska", Warszawa, Wydawnictwo Arkady, 2005, ISBN 83-213-4366-X, s. 315-316.
- Słownik geografii turystycznej Sudetów, Kotlina Kamiennogórska, Wzgórza Bramy Lubawskiej, Zawory, T. 8, red. M. Staffy, Wrocław, Nakl. I-BIS, 1997, ISBN 83-85773-23-1, s. 298-303.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stara Białka na Wikimedia Commons