Střední průmyslová škola stavební Liberec
Střední průmyslová škola stavební v Liberci (plným názvem Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace) je střední průmyslová škola založená již roku 1876 jako škola víceoborová s oddělením stavebním, strojírenským a chemickým, čímž byla po brněnské a černovické (dnes ležící na Ukrajině) třetí nejstarší průmyslovou školou mimo území samotného Rakouska a dnes je možné ji společně se Střední průmyslovou školou strojní a elektrotechnickou v Liberci považovat za druhou nejstarší průmyslovou školou na území Česka. Původně škola sídlila v prostorách při dnešní Masarykově třídě, kde dodnes zůstala jen strojní průmyslovka. Stavební škola sídlí od roku 1953, kdy se oddělila od původní průmyslovky, na Sokolovském náměstí v Liberci a její součástí jsou i historické objekty Valdštejnských domků a Appeltův dům. Školu navštěvuje ročně více, než 300 žáků. Všechny vyučované obory jsou zakončeny maturitní zkouškou.
Střední průmyslová škola stavební | |
---|---|
Zkratka | SPŠS Liberec |
Právní forma | příspěvková organizace |
Zřizovatel | Liberecký kraj |
Datum založení | 1876 |
IZO | 000 082 139 |
REDIZO | 600010562 |
Ředitel | Mgr. Radek Cikl |
Zástupce | Ing. Jan Drechsler |
Adresa | Sokolovské náměstí 14 460 31 Liberec 1 |
Zeměpisné souřadnice | 50°46′15,14″ s. š., 15°3′17,15″ v. d. |
Oficiální web | http://www.stavlib.cz |
Obory vzdělávání | |
36-47-M/01 Stavebnictví
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studijní obory
Ve škole se v současnosti vyučují dva čtyřleté maturitní obory denního studia:
Stavebnictví (36-47-M/01)
Zaměření na „Architekturu a konstrukci pozemních staveb“, kde základem je výuka vlastností stavebních materiálů, technologie postupů při výstavbě domů, navrhování jednoduchých stavebních konstrukcí pozemních staveb, zvládání práce s programy CAD, a „Inženýrské stavby“, které soustřeďují výuku více na problematiku výstavby liniových staveb, navrhování mostů a inženýrských sítí.
Geodézie a katastr nemovitostí (36-46-M/01)
Základem je nauka o mapování, geodézie, počtářství, kartografie, katastr nemovitostí, fotogrammetrie a kartografické rýsování. Nový ročník je otevírán vždy po čtyřech letech.
Historie
1868: Liberecká městská rada podala žádost Zemskému sněmu ve Vídni o příspěvek na založení státní průmyslové školy
17. říjen 1875: Císařské rozhodnutí o založení průmyslové školy v Liberci.
5. leden 1876: Škole jsou přiděleny prozatímní prostory v budově Rudolfova starobince (dnešní ZŠ).
29. srpen 1876: Ministerstvo školství schválilo učební plány pro tři oddělení: chemické, stavební a strojní ve třech větvích: vyšší průmyslové škole, mistrovské škole a pokračovací škole kresličské a modelářské.
28. říjen 1876: Výuka na K. K. Staatsgewerbeschule in Reichenberg je slavnostně zahájena, zatím jen ve stavebním a strojním oddělení.
1. září 1877: Zahajuje výuka také v oddělení chemickém.
1879: První maturitní zkoušky na stavebním a strojním oddělení.
září 1879: Otevřena první budova školy – chemický pavilon (č.p. 445–I).
1882–1884: Podél ulice Císaře Josefa (dnešní Masarykovy třídy) vystavěn přední trakt třípodlažní hlavní školní budovy v novorenesančním slohu (č.p. 460–I). Stavbu provedl liberecký stavitel Adolf Bürger.
1885: Postavena první část přízemní budovy dílen.
1892: Postavena druhá, dvoupodlažní část budovy dílen.
1895–1897: Proběhla druhá etapa výstavby hlavní budovy, kdy byly kolmo na stávající trakt přistavěna dvě křídla. Tím byla ukončena výstavba areálu školy vyprojektovaného jejím profesorem F. X. Dautem.
1911: Škola zakoupila první osobní automobil a začala pořádat řidičské kurzy.
1920: Čeština se stala povinným vyučovacím předmětem, odborné předměty se stále vyučují v němčině.
1922: Modernizace vybavení strojních dílen a reforma učebních plánů.
Konec 30. let: Původní objekt dílen je přestavěn na dvoupodlažní budovu.
1937: Vznikla státní československá průmyslová škola, jejím sídlem je Appeltův dům (dnešní stavební průmyslová škola), o rok později již ani nezahájila.
Za druhé světové války dochází vzhledem k odchodu studentů na frontu k postupnému útlumu výuky.
1945: Po skončení války je přípravou výuky na Státní průmyslové škole v Liberci pověřen profesor Jaroslav Tomsa.
1. září 1945: Zahájeno pravidelné vyučování v odděleních: vyšší škola strojnická, vyšší škola chemická, vyšší škola stavitelská, mistrovská škola strojnická, mistrovská škola elektrotechnická, odborná škola pro drogisty. Škola měla 11 tříd, 418 žáků (6 dívek) a 19členný profesorský sbor.
1947: První poválečné maturitní zkoušky.
1948: Za svou činnost v Československém junáku byl z funkce ředitele odvolán profesor Tomsa.
1949–1950: Oprava chemického pavilonu a adaptace dvou místností v suterénu hlavní budovy na provizorní tělocvičnu.
1951: Došlo ke změně názvu školy na Vyšší průmyslovou školu v Liberci se čtyřletými školami vyššími: chemickou, strojnickou a stavební a dvouletými školami elektrotechnickou a strojnickou.
1952: S podporou školy bylo rozhodnuto postupně přesunout chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Od školního roku 1954/55 tak nebyly otevírány první ročníky v tomto oboru.
1952–1953: Svou činnost zahájila večerní škola, která měla umožnit mnoha pracovníkům průmyslu doplnit si vzdělání.
1. září 1953: Odštěpením vznikla samostatná stavební průmyslovka s názvem Vyšší průmyslová škola stavební, jejím sídlem je stal Appeltův dům na Sokolovském náměstí s přístavbou učebního traktu a ředitelem se stal Jan Tauš.
1956: Došlo k rozšíření nabídky studia zahájením vyučování v oboru dopravní stavitelství k již vyučovanému oboru pozemního stavitelství.
1959–1960: Vybudování přístavby školní tělocvičny navazující na Heliovou ulici.
1962–1963: Vybudování přístavby šaten pro žáky.
1964: Výstavba školních dílen pro odbornou praxi.
1976: Dokončení výstavby I. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky a rekonstrukce předních částí Valdštejnských domků.
1979: Dokončení výstavby II. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky. Obě etapy byly realizovány v Akci „Z“ svépomocí učitelů a žáků školy.
1986: Vybudování počítačové učebny nástavbou nad tělocvičnou.
1990: Zahájení vyučování v oboru Geodézie, později Geodézie a katastr nemovitostí.
1991: Škola získala právní subjektivitu.
1994: Požár a následná částečná rekonstrukce Appeltova domu.
2001: Zřizovatelem školy se stal Liberecký kraj.
Významné osobnosti
Víceoborová průmyslovka
- 1876–1877: Gustav Martin Wunder[1] (*26. 10. 1830, † 20. 9. 1885)
- 1877–1907: Franz Richter († 18. 8. 1907)
- 1907–1913: Hans Hartl († 11. 10. 1939), matematik a fyzik
- 1913–1922: Ferdinand Breinl (1857–1922)
- 1922–1924: Karl Hanofsky († 1931), pouze zastupující ředitel, nebyl jmenován
- 1924–1938: Dr. techn. Paul Artmann
- 1938–1945: Jakob Müller
- 1945–1948: Jaroslav Tomsa (13. 7. 1906 – 15. 8. 2000)
- 1948–1952: Ing. Jan Cibulka (28. 7. 1903 – 5. 1. 1989)
- 1952–1953: Luboš Kopáč (29. 9. 1908 – 11. 3. 1983)
Samostatná stavební průmyslovka
- 1953–1968: Ing. Jan Tauš († 4/1968)
- 1968–1990: Ing. Josef Lufinka (*20.7.1930 – †3.9.1999)
- 1990–2001: Ing. Václav Šefčík (*11.8.1941 – †20.8.2017)
- 2001–2013: Ing. Jan Lajer (*30.5.1944)
- od 2013: Mgr. Radek Cikl (*30.5.1964)
Významní učitelé
- Max Kühn (1877–1944), architekt
- Jan Dubový, (1892–1969) architekt
- Karel Winter (1894–1964), architekt
- Svatopluk Technik (1913–2010), architekt
Absolventi
- Adolf Loos (10.12.1870 – 23.8.1933), architekt
- Josef Zasche (9.11.1871 – 11.10.1957), architekt
- Rudolf Bitzan (18.5.1872 – 2.11.1938), architekt
- Robert Hemmrich (1.1.1871 – 15.4.1946), architekt
- Otakar Binar (*17.6.1931), architekt
- Petr Stolín (*25.6.1958), architekt
- Ladislav David (*5.3.1961), architekt
- Pavel Benc (*10.7.1963), český běžec na lyžích, účastník ZOH 1984, 1988, 1992 a 1994
- Petr Skokan (*27.5.1963), český politik, bývalý starosta, hejtman Libereckého kraje a poslanec PČR
- Miroslav Pelta (*27.11.1964), český fotbalový brankář, fotbalový funkcionář, podnikatel, v letech 2011-2017 předseda Fotbalové asociace České republiky
- Nicol Lenertová (*26.11.1974), moderátorka
- Milan Kocourek (*1946), novinář a publicista[2]
Odkazy
Reference
- FRANZ, Jochen. www.tu-chemnitz.de [online]. www.tu-chemnitz.de [cit. 2016-01-29]. Dostupné online.
- Británie už není, co byla. Bohužel, říká redaktor BBC v Londýně Milan Kocourek. Liberecký deník. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)