Jan Dubový

Vystudoval architekturu v Praze pod vedením významného českého architekta Josefa Fanty (tvůrce pražského Hlavního nádraží). V roce 1922 se přestěhoval do Bělehradu v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde začal pracovat v ateliéru a kanceláři jiného českého architekta, Matěje Blechy. Zde však nepůsobil dlouho; po nějaké době byl zaměstnán v projekční kanceláři města Bělehradu, kde působil jako architekt a designér. Pro tehdejší srbskou a jugoslávskou architekturu představil myšlenku modernismu,[1] pracoval ale na urbanistickém rozvoji srbské metropole, která měla zájem na získání reprezentativní podoby nově vzniklého státu.

Spolu s několika místními architekty založil Skupinu architektů moderního směru (GAMP).[2] V roce 1934 odešel z Bělehradu do Skopje a později do Bitoly, kde navrhl několik obytných domů.

Během druhé světové války pobýval na Balkáně (nějakou dobu žil v Kruševaci a v Niši), po skončení konfliktu se vrátil do Československa; v Liberci vyučoval na střední škole.

Mezi práce, které Jan Dubový zrealizoval, patří např. observatoř Zvezdara[3], evangelický kostel v obci Ostojićevo a vilu Arkadije Miletiće. Je známý především obnovou náměstí Cvetni trg, které se nachází mezi třídou Terazije a náměstím Slavija. Podílel se také na vzniku několika domů se sociálními byty v srbské metropoli.