Státní znak Íránu

Tradičním perským symbolem, známým již od roku 1241, je lev a za ním vycházející slunce. Za Tahmáspa I. byl v letech 1524–1576 lev dočasně nahrazen beranem, v jehož znamení se šáh narodil. V roce 1842 se na perských mincích objevil ve lví zdvižené pravé tlapě Alího meč. Ten symbolizoval islám; Alí byl manželem Fátimy, dcery proroka Mohameda.[2]

V roce 1907 byl zaveden nový státní znak (emblém). Za kráčejícím lvem, s mečem ve zvižené pravé přední tlapě, vycházelo slunce s lidskou tváří. Nad lvem byla královská koruna, pod ním dvě ratolesti, heraldicky vpravo vavřínová, vlevo dubová, svázané v místě křížení stužkou.[2]

• 
  Tradiční perský symbol
• 
  Perský znak (1907–1933), neodpovídá zdroji (ratolesti, tvář)

V roce 1921 proběhl v Persii státní převrat, 12. prosince se stal šáhem Rezá Šáh Pahlaví. V roce 1933 byl pozměněn státní znak (emblém). Ze slunce za lvem byla vypuštěna tvář a ratolesti vytvořili věnec.[2]

Zároveň byl zaveden panovnický znak, v literatuře často mylně uváděn jako znak státní. Byl tvořen čtvrceným kulatým štítem s kulatým srdečním štítkem. V prvním, modrém poli, byl tradiční perský lev s mečem a sluncem, ve druhém, tmavě červeným poli, zlatý faravahar a zlaté slunce. Ve třetím, hnědém, zlatě orámovaném poli, pěticípá zlatá hvězda a zlatý Alího meč, ve čtvrtém, modrém poli, mytický pták símurg. V modrém srdečním štítku byla zobrazena zlato-stříbrná nejvyšší hora Íránu, sopka Damávand, nad níž vychází slunce s devíti paprsky. Na štít je položená císařská koruna, zhotovená ke korunovaci Rezy Šáha Pahlavího v roce 1926, pod štítem je zavěšen Pahlavího řád a modrá stuha s císařským perským mottem, česky „Nařídil mi, abych byl spravedlivý, a bude mě soudit”. Štítonoši byli zlatí lví s hlavou odvrácenou od štítu, se stříbrnou zbrojí a červeným jazykem. Každý lev třímal v tlapě stříbrný meč se zlatou záštitou.[2]

21. března 1935 byla Persie přejmenována na Íránské císařství. V roce 1941 šáh odešel do exilu, nástupcem se stal jeho syn Muhammad Rezá Pahlaví. Státní symboly se ale změnily až v roce 1964. Lev na vlajce stál nově na několikrát přeložené stuze, státní znak byl stejný, ale navíc doplněný o císařskou korunu v horní části.[2] (není obrázek)

• 
  Perský znak (1933–1964)
• 
  Panovnický znak (1933–1979)

16. ledna 1979 byl Muhammad Rezá Pahlaví donucen k exilu a 1. února se z exilu vrátil ájatolláh Chomejní. 5. února byla země přejmenována na Írán, 11. února zrušena monarchie a 1. dubna byla vyhlášena Íránská islámská republika. Již od zrušení monarchie se začaly užívat vlajky bez emblému, jako symbolu monarchie, a byla vyhlášena soutěž na podobu státního znaku. Ten navrhl íránský malíř Sadegh Tabrizi (1939–2017) a přijat byl 30. ledna 1980. Nový znak byl tvořen kruhem, na němž leží další, menší kruh s 15 delšími a 15 kratšími paprsky. Delší paprsky a sedm z kratších měly na koncích pěticípé hvězdy, osm zbylých bylo zakončeno malými kruhovými poli, se stylizovaným motivem zaťatých pěstí.[2]

• 
  Íránský znak (1980)
• 
  Černá varianta íránského znaku (1980)

Již 10. května schválil ájatolláh Chomejní nový státní znak. Ten navrhl íránský návrhář Hamid Nadimi a je platný dodnes.[2]