Sousoší Kalvárie (Týn nad Vltavou)

V roce 1744 byl maršál kníže Josef Václav z Lichtenštejna (1696–1772) pověřen císařovnou Marií Terezií reformou zastaralého dělostřelectva. V roce 1749 vybudoval dělostřelecké cvičiště u Týna nad Vltavou. V rámci příprav na uvítání císařovny Marie Terezie se chystal i velkolepý ohňostroj. Ve středu před Božím Tělem, 20. června 1753 v půl sedmé ráno[6] se však hořlavé látky pro ohňostroj náhle vzňaly a nastal silný výbuch, který rozmetal obě dílny, zabil 43 a zranil 48 lidí. Mezitím co se ranění léčili v Týně, začalo se s novými přípravami ohňostroje a 6. srpna 1753 údajně přijela dlouho očekávaná císařovna Marie Terezie.[4]

Po zrušení dělostřeleckého cvičiště zde byly až do roku 1866 umístěny císařské vozatajské sklady. Právě z té doby pochází pojmenování Velký Depot. Poté byla většina objektů areálu srovnána se zemí. Zanikla i část zemních fortifikací, takže dnes jsou kromě dvou usedlostí, tj. samoty č.p. 283 neboli Velkého Depotu a samoty Bída č.p. 274 dalšími dochovanými památkami na cvičiště zřejmě již jen valy v lesíku Na Šancích a torzo tzv. epolementu (lapače kulí – z hlíny navršeného tarasu) nedaleko samoty Širočiny.

Koncem 19. století byl kolem sousoší upraven jednoduchý park a za první republiky se o toto památné místo a jeho údržbu staral Odbor Československých turistů z Týna nad Vltavou.[4]

Místní legendy jsou dvě. Podle jedné císařovna tušila, že se na ni chystá atentát, a proto se ve Veselí nad Lužnicí převlékla za mlékařku a přijela na obyčejném voze do Týna inkognito. Druhá legenda říká, že se císařovně naštěstí cestou rozbil kočár, takže na místo tragédie dorazila těsně poté, co došlo k výbuchu. Z historických pramenů se však ví, že ve skutečnosti přijela na cvičiště až 40 dní po tomto neštěstí.[7]

Jedinou zmínkou o souvislosti sousoší s císařovnou je zpráva z roku 1838, v níž upozorňuje týnský policejní úřad spolu s panským direktorem krajského hejtmana rytíře z Kundratic na žalostný stav soch a žádá, aby stát poskytl peníze na opravu památky, jejíž původkyní je Marie Terezie. Dvorská kancelář po projednání této žádosti o sedm let později sdělila, že není dokázáno, že by Marie Terezie rozkázala tzto sochy postavit, jelikož o tom není zmínky v přiložených dokladech děkanského archivu či jinde.[2] Barokní sousoší chátralo dál, jeho renovace se uskutečnila až v roce 1994, kdy značně sešlé sochy opravil akademický sochař Ivan Tlášek,[5] který provedl i dosud poslední restaurátorskou opravu v roce 2020.[8]

Není známo, zda sousoší bylo vytesáno právě pro toto místo. Na ústřední soše - krucifixu, který stojí na obrovské zeměkouli, je na zadní straně vytesán letopočet 1750. Leč k výbuchu došlo až v roce 1753. Buď bylo tedy sousoší vyrobeno dříve a tady druhotně použito, nebo při jeho restaurování nebyla původní datace zřetelná, takže restaurátor vytesal letopočet 1750 namísto 1753. Podle místní legendy nechala sousoší vyrobit a na tomto místě postavit Marie Terezie, zděšena tím, co se stalo.[7]