Ohňostroj

Na území Česka se před rokem 1989 pořádaly velké veřejné ohňostroje především v Praze k politickým výročím v únoru,[2] květnu[3] a listopadu,[4] někdy i k jiným politickým událostem a v jiných městech.[5]

Na Silvestra lidé většinou odpalovali jen doma vyrobenou pyrotechniku (což způsobovalo každým rokem několik zmrzačení), nebo házeli prskavky.^[zdroj?]

Kromě zábavy přináší ohňostroje řadu možných negativních jevů, mezi ně se řadí především výrazný hluk, znečištění ovzduší a životního prostředí. Exploze pyrotechniky může dosahovat až hodnoty 120 decibelů,[6] některé zdroje uvádí až 190 dB.[7] Takový hluk je nebezpečný například pro starší lidi, a také pro zvířata. Na každoroční novoroční ohňostroje reagují velmi negativně například domácí mazlíčci,[8] zdokumentovány jsou ale i negativní efekty na zvířata divoká. Ta se často snaží ve zmatku utéci z blízkosti zdroje hluku, opouštějí svá teritoria a úkryty. Po ohňostrojích se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat.[7] Vysoce negativní je vliv ohňostrojů na divoce žijící ptáky; jsou známy případy jednotlivých úmrtí vyplašených zvířat,[9] ale také masových úhynů hejn stovek až tisíců ptáků, kteří po vyplašení umírají nárazem do budov, elektrického vedení či prostým šokem.[10][11]

Jak výroba, tak použití ohňostrojů je velká zátěž pro životní prostředí. K výrobě se používají nebezpečné chemikálie a minerály těžené velmi neekologickým způsobem. Znečištění ovzduší na Nový rok často stoupá ve městech až na desetinásobně horší PM hodnoty, než ty, které panují obvykle.[12]