Mikuláš Skalský z Dubu

Královická tvrz po restaurování

Oženil se s Markétou z Frejskutu.[6] Měl čtyři syny: Daniela († 1613), Mikuláše, Heřmana a Jana Jiřího.[7][8] V roce 1597 byl z nich zletilý pouze Daniel.[9]

Od počátku 60. let 16. století vlastnil Mikuláš Skalský Královice (od roku 1974 součást Prahy). Získal je darem zřejmě od svých synovců, bratrů Buriana a Matyáše Pechance z Královic, kteří pocházeli z pražské staroměstské rodiny. Královickou tvrz upravil, přistavěl k ní na severu vřetenové schodiště (nedochováno) a fasádu nechal vyzdobit jednoduchou sgrafitovou rustikou. Z té doby se zachoval letopočet 1562 na jižní straně věže.[2] Královice zdědili jeho synové a v roce 1596 je prodali Lukrécii Bohdanecké z Nečtin.[2]

V roce 1568 získal on a jeho manželka Markéta odkazem od bezdětného Matyáše Pechance z Královic Sluštice,[9][2][10] podle nichž se potom psal na Slušticích. Synové Heřman a Jan Jiřík, kteří zboží po roce 1597 zdědili, zde obnovili tvrz, ale její polohu dnes už neznáme.[10]

Ve stejném roce připojil i Zlatou, kterou rovněž získal od Matyáše Pechance z Královic.[11] Tamější tvrz se tehdy přípomínala naposledy.[11]

V roce 1575 koupil od císaře Maxmiliána II. (resp. od České komory) do dědického vlastnictví Křenice.[2] V roce 1577 je zapsal manželce Markétě.[6] Po Mikulášově smrti je zdědil syn Daniel.[7][6]

Od císaře Rudolfa II. získal v roce 1584 statek a jednu z tvrzí v Běchovicích. Někdy předtím bylo toto zboží (tvrz a dvůr) v držení kláštera u kostela sv. Kateřiny na Novém Městě pražském.[12]

Po bitvě na Bílé hoře byly jeho jmenovci zkonfiskovány Sluštice s tvrzí, poplužním dvorem a pivovarem. V roce 1623 je koupil královský místodržící Karel I. z Liechtensteinu (1569–1627).[4]