Slavětín (okres Louny)

Počátky obce sahají do doby románské. Podle kvádříkového zdiva v základech kostela se usuzuje na 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, kdy se připomíná jako opevněná (villa forensa) nebo jako opevněné sídlo (Oppidum forense)[3]. Seskupení těchto staveb bylo útočištěm v době válečného ohrožení, nazývá se refugium. Zbytek valu a středověké zdi se dochoval. Král Přemysl Otakar II. ves daroval pražským biskupům.

Na počátku 14. století ve městě založili vladykové ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833–1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.[4]

Rozkvět obce nastal od konce 13. století. Držitel sousedních panství Mikuláš I. Zajíc z Házmburka mimo jiné objednal do chrámu sv. Jakuba Většího gotické nástěnné malby. Druhá etapa rozvoje sahá do 15. až 16. století za Sokolů z Mor.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

• Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře.[8] Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor.

Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.

• Kaple Navštívení Panny Marie u silnice k Veltěžím
• Na hřbitově jsou hroby malíře Jana Novopackého a básníka Konstantina Biebla
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Přestavěný rodný dům Konstantina Biebla s bustou a pamětní deskou na fasádě
• Fara čp. 14
• Sušárna
• Zemědělský dvůr čp. 1, tzv. Království
• Venkovská usedlost čp. 52 v Bieblově ulici[9]
• Menhir Baba

Městysem prochází silnice II/239. Severně od zastavěné části prochází železniční trať Lovosice - Louny, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.

• 
  Kostel svatého Jakuba Většího
• 
  Interiér kostela svatého Jakuba Většího s bohatou gotickou výzdobou
• 
  Kaple Navštívení Panny Marie
• 
  Památný strom dřezovec trojtrnný ve Slavětíně
• 
  Rodný dům Konstantina Biebla
• 
  Hrob Konstantina Biebla
• 
  Menhir Baba u Slavětína

• Slavětín
• Kystra

• Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897.
• Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.
• Umělecké památky Čech, díl III., Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1979.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slavětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slavětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)