Skoronice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. V roce 1599 ves vyhořela. Během třicetileté války byla obec v říjnu 1623 zničena a vylidněna. V roce 1653 povolal majitel milotického panství Gabriel Serényi 27 německých rodin z Kunvaldu (dnes Kunín) na Novojičínsku. Po několik generací se zde udržovala německy mluvící enkláva na Slovácku. Noví osadníci po tři roky nemuseli platit daně a deset let měli úlevu na robotě. V roce 1905 byla postavena škola[3] a roku 1958 obecní dům. Do roku 1958 patřila obec do milotické farnosti, poté do vlkošské farnosti.

Z roku 1677 pochází obecní pečeť. Podle ní byl v roce 2006 schválen obecní znak s černou orlici na stříbrném štítě, kterou doplňuje zlatě korunovaný had atribut milotického rodu Serényiů, zakladatelů nově obce.

Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 290 (tj. 66,97 %) voličů.[4] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo 34,37 % hlasů a 2 mandáty v zastupitelstvu, dále Aktivní Skoronice (25,55 %, 2 mandáty), KDU-ČSL (24,82 %, 2 mandáty) a Nezávislí pro Skoronice (15,27 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Jan Grombíř (Aktivní Skoronice) a místostarostou Marek Vašíček (KDU-ČSL).[5] Na ustavujícím zasedání obecního zastupitelstva v listopadu 2014 byla starostkou zvolena Ing. Marie Půčková. Po komunálních volbách v roce 2018 se starostou stal František Bíla.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Při sčítání lidu v roce 2001 se 82,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 17,4 % k moravské. 64,4 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 19,3 % bylo bez vyznání a 13,7 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 35,4 let.[7]

Skoronicemi vede autobusová linka č. 728664 z Kyjova do Hodonína. Obcí prochází silnice III/4255 mezi Vlkošem a Miloticemi. Od roku 2010 spojuje obec s Kyjovem cyklostezka.[8]

• Vinařský spolek Skoronice, o. s.
• Sbor dobrovolných hasičů
• Český zahrádkářský svaz
• Rybáři Skoronice, o. s.
• Skautský oddíl eLkO

• Kostel svatého Floriána navrhl stavitel Gustav Sonnevend z Kyjova a postavil zednický mistr Václav Paterna v roce 1886. Věž je vysoká 24,5 metrů. Oltářní obraz sv. Floriána. Zdejší křtitelnice je momentálně (2013) umístěna ve vlkošském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na kůru jsou od roku 1963 varhany s osmi rejstříky od firmy Josef Hauke z Uherského Hradiště. Byly převzaty z kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně. Starší malé varhany od firmy Blažej Žuja z Uherského Brodu byly tehdy odstraněny. Obrazy křížové cesty malované na plátně jsou kopií obrazů Josefa Führicha v tzv. nazarénském stylu. Je zde pozdněgotická dřevořezba skoronské Panny Marie z 15. století. Další sochy jsou nové a bez větší umělecké či historické hodnoty – Božské Srdce Páně, Srdce Panny Marie, sv. Josef, sv. Alois, sv. František a sv. Terezie od Ježíše.[9]
• Venkovská usedlost č. 29 – národopisné muzeum Slovácká jizba v nejstarším domě v obci z roku 1903, rekonstruovaném roku 1998. Ukazuje venkovské bydlení na Slovácku v 19. století.
• Tradiční Jízda králů při příležitostech v obci či na Slovácký rok v Kyjově.[10][11]
• Vinařská kolonie Vinohrádky – asi 50 vinařských búd v západní části obce[12]

• 
  Kostel sv. Floriána
• 
  Bývala škola z roku 1905
• 
  Obecní muzeum
• 
  Plastika Jízda králů
• 
  Vinný sklep