Skok daleký

Skok do dálky (skok daleký) je jednou ze sportovních disciplín řazených do lehké atletiky. Jeho cílem je překonání co největší horizontální vzdálenosti jediným skokem (s rozběhem).

Skok do dálky

Skokani se nejprve rozběhnou po rovné dráze, na jejímž konci je umístěno odrazové břevno, které vyznačuje začátek měřené vzdálenosti. Toto břevno nesmí atlet přešlápnout (proto za ním bývá umístěna plastelína, ve které při případném přešlapu zůstane otisk), ale z něj (či před ním) se odrazí a doskočí co nejdále za něj, kde je umístěno měkké doskočiště z písku, do kterého dopadne. Hodnocenou délkou pak je vzdálenost od bližší hrany odrazového prkna směrem k doskočišti a nejbližší stopě směrem k odrazu, kterou skokan v písku zanechal. Obvykle se skokani snaží rozběhnout co nejrychleji, kromě samotné rychlosti je však důležitá také technika skoku. Jen málokdy jsou nejlepší dálkaři také nejlepšími sprintery a naopak (mezi výjimky patřil třeba Jesse Owens nebo později Carl Lewis).

Skok daleký byl již součástí antického pětiboje, součástí moderních olympijských her je rovněž od jejich vzniku; je také součástí atletického desetiboje mužů i sedmiboje žen. Hranicí světové extratřídy je zhruba 8 metrů u mužů a 7 metrů u žen.