Anglický krátkorohý skot

Anglický krátkorohý skot, též shorthorn, je plemeno skotu středního tělesného rámce, chované ve dvou užitkových typech, mléčný shorthorn je kombinované plemeno se zdůrazněnou mléčnou užitkovostí a masný shorthorn se chová k produkci hovězího masa.[1] Je to první plemeno skotu na světě, u kterého byla založena plemenná kniha a které začalo být celosvětově chováno.[1] V 19. století byl anglický krátkorohý skot použitý k zušlechťování kontinentálních plemen skotu, po 2. světové válce však plemeno ztratilo význam a bylo nahrazeno moderními plemeny.[1]

Anglický krátkorohý skot
Červený býk anglického krátkorohého skotu
Základní informace
Země původuAnglie Anglie
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostimaso-mléčná (mléčný shorthorn)
masná (masný shorthorn)
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce700 - 900 kg[1]
Hmotnost samice500 - 600 kg[1]
Výška samce 140 cm[1]
Výška samice 130 cm[1]
Tělesný rámecstřední
Barvačervená
bílá
červeně prokvetlá
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaskupina pratura, podskupina nížinných plemen
multimediální obsah v kategorii na Commons
 výška uváděna v kohoutku

Historie

Oblastí původu shorthornů je severovýchodní Anglie, kde se již v 16. století choval velký, dobře osvalený skot s především pracovní užitkovostí, používaný k tahu. Tento původní, durhamský skot a teeswater se později staly základem plemene vyšlechtěného v 18. století bratry Collingy.[1] Anglický krátkorohý skot se vyznačoval značným vzrůstem, dobrou mléčnou užitkovostí a produkcí množství loje, kterého se využívalo při výrobě svíček a mýdla.[2] Brzy získal značnou popularitu a vytlačil tehdy chovaný anglický dlouhorohý skot.[2] Plemenná kniha byla vydána již v roce 1822 Georgem Coatesem, jedná se o vůbec první plemennou knihu skotu na světě.[1][2] Od roku 1874 vede plemennou knihu společnost Shorthorn Society of Great Britain and Ireland.[2] V roce 1958 došlo k rozdělení plemenné knihy na masnou a dojnou sekci.[2]

Plemeno bylo použito k zušlechtění především kontinentálních plemen skotu, samo však trpělo nedostatečně definovaným chovným cílem a zaměřením užitkovosti, z hlediska produkčních vlastností bylo proto překonáno jinými plemeny. V 70. letech 20. století došlo k přikřížení plemene main-anjou do populace masného shorthorna,[2] podobně i  mléčný shorthorn jedále zušlechťován jinými mléčnými plemeny.

Charakteristika

Masný shorthorn je plemeno středního tělesného rámce, dobře osvalené, obdélníkového tvaru těla. U mléčného typu jsou zvýrazněné znaky mléčné produkce. Krávy dosahují hmotnosti od 630 do 730 kg a býci až 1100 kg.[2] Rohy jsou krátké, voskově zbarvené a častá je i genetická bezrohost. Zbarvení srsti je plášťové červené, bílé nebo červeně plesnivé, často s bílými skvrnami na břiše.

Předností anglického krátkorohého skotu je ranost, snadné porody a dobré mateřské vlastnosti. Mléčná užitkovost mléčného shorthorna je průměrně 5750 kg mléka za laktaci s obsahem 3,9 % tuku a 3,3 % bílkovin,[1] masný shorthorn dosahuje průměrného denního přírůstku ve výkrmu 1,5 kg při odchovu na pastvině a až 2,5 kg při intenzivnějším výkrmu, maso je dobře mramorované, jemně vláknité a šťavnaté.[2]

Masný anglický krátkorohý skot je chován především ve Velké Británii a v Irsku, v Německu, Brazílii, Peru, Argentině, Uruguayi, Jihoafrické republice a v Zimbabwe či na Nové Guiney a v Polynésii. Do České republiky byl dovezen v roce 2010.[2] Mléčný typ se uplatňuje ve Spojeném království, v Kanadě, USA, Argentině, Brazílii, Austrálii a na Novém Zélandu.[3]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 55.
  2. Šlechtitelský program plemene Shorthorn [online]. Český svaz chovatelů masného skotu [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (česky)
  3. Dairy Shorthorn [online]. The cattle site [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.