Seznam panovníků Pěti dynastií a deseti říší

Panovníci Pěti dynastií a deseti říší stáli v letech 907–979 čele čínských států na které se začátkem 7. století rozpadla říše Tchang. V tchangském státu slábla ústřední moc už od povstání An Lu-šana (755–763), a po povstání Chuang Čchaoa (874–884) vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřené kraje prakticky nezávisle. Roku 907 byl nakonec sesazen poslední tchangský císař. V severní Číně se poté v rychlém sledu vystřídalo pět režimů, Pozdní Liang (907–923), Pozdní Tchang (923–937), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–951) a Pozdní Čou (951–960), přičemž v Šen-si vznikl stát Severní Chan (951–979). Na jihu se zatím ustavilo několik vzájemně soupeřících regionálních států, a sice Rané Šu (907–925) a Pozdní Šu (934–965) v S’-čchuanu; Ťing-nan (924–963) a Čchu (907–951) v centrální části jihu Číny; Wu (907–937), Jižní Tchang (937–976) a Wu-jüe (907–978) na dolním toku Jang-c’-ťiang; Min (909–945) ve Fu-ťienu a Jižní Chan (917–971) na úplném jihu v Kuang-tungu a Kuang-si.

Stabilitu přinesl až nástup dynastie Sung, která roku 960 ovládla sever Číny (kromě Šan-si), a do roku 979 Čínu sjednotila.

Seznamy císařů

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).[1]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky..[1] Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Pěti dynastií

Seznam císařů Pěti dynastií (907–960)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Pozdní Liang (907–923)
Šen-wu
神武
Tchaj-cu
太祖
Ču Wen
朱溫
852–912 907912 Kchaj-pching (開平, 907–910)

Čchien-chua (乾化, 911–912)

Ču Jou-kuej
朱友珪
 ?–913 912913 Feng-li (鳳曆, 913)
Ču Jou-čen
朱友貞
888–923 913923 Čchien-chua (乾化, 913–914)

Čen-ming (貞明, 915–920)
Lung-te (龍德, 921–923)

Ču Jou-čen je též znám jako Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Tchang (923–936)
Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti
光聖神閔孝皇帝
Čuang-cung
莊宗
Li Cchun-sü
李存勖
885–926 923926 Tchung-kuang (同光, 923–926)
Che-wu chuang-ti
和武皇帝
Ming-cung
明宗
Li S’-jüan (李嗣源)
od 927 Li Tan (李亶)
867–933 926933 Tchien-čcheng (天成, 926–930)

Čchang-sing (長興, 930–934)

Min-chuang-ti
閔皇帝
Li Cchung-chou
李從厚
914–934 933934 Jing-šun (應順, 934)
Li Cchung-kche
李從珂
885–937 934937 Čching-tchaj (清泰, 934–937)
Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, 前廢帝). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (廢帝, Fej-ti), nebo Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Ťin (936–946)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti
聖文章武明德孝皇帝
Kao-cu
高祖
Š’ Ťing-tchang
石敬瑭
892–942 936942 Tchien-fu (天福, 936–943)
Čchu chuang-ti
出皇帝
Š’ Čchung-kuej
石重貴
914–947 942947 Tchien-fu (天福, 936–943)

Kchaj-jün (開運, 943–947)

Š’ Čchung-kuej je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝)
Pozdní Chan (947–951)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti
聖文章武明德孝皇帝
Kao-cu (高祖) Liou Č'-jüan
劉知遠
895–948 947948 Tchien-fu (天福, 947)
Čchien-jou (乾祐, 948)
Jin-ti (隱帝) Liou Čcheng-jou
劉承祐
930–951 948951 Čchien-jou (乾祐, 948–951)
Pozdní Čou (951–960)
neužívané pro svou délku Tchaj-cu (太祖) Kuo Wej
郭威
904–954 951-954 Kuang-šun (廣順, 951-954)
Sien-te (顯德, 954)
neužívané pro svou délku Š’-cung (世宗) Čchaj Žung (柴榮)
později Kuo Žung (郭榮)
921–959 954-959 Sien-te (顯德, 954-959)
Kung-ti (恭帝) Čchaj Cung-sün
柴宗訓
953–973 959-960 Sien-te (顯德, 959-960)

Rané Šu, Pozdní Šu

Císařové Raného Šu (907–925)[3]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Šen-wu šeng-wen siao-te ming-chuej chuang-ti
神武聖文孝德明惠皇帝
Kao-cu
高祖
Wang Ťien
王建
847–918 907-918 Wu-čcheng (武成, 908–910)

Jung-pching (永平, 911–915)
Tchung-čeng (通正, 916)
Tchien-chan (天漢, 917)
Kuang-tchien (光天, 918)

vévoda Šun-čeng
順正公
Wang Jen
王衍
899–926 918-925 Čchien-te (乾德, 919–924)

Sien-kchang (咸康, 925)

Wang Jen je znám jako Poslední vládce Raného Šu (前蜀後主, Čchien Šu chou-ču).

Císařové Pozdního Šu (934–965)[4]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wen-wu šeng-te jing-lie ming-siao chuang-ti
文武聖德英烈明孝皇帝
Kao-cu
高祖
Meng Č’-siang
孟知祥
874–934 934 Ming-te (明德, 934–937)
kníže Kung-siao z Čchu (楚恭孝王) Meng Čchang (孟昶)
původně Meng Žen-can (孟仁贊)
919–965 934-965 Ming-te (明德, 934–937)

Kuang-čeng (廣政, 938–965)

Meng Čchang je znám jako Poslední vládce Pozdního Šu (後蜀後主, Chou Šu chou-ču).

Ťing-nan

Králové Ťing-nanu (924–963)[5]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-sin-wang
武信王
Kao Ťi-sing (高季興)
do 923 Kao Ťi-čchang (高季昌)
858–929 924929
Wen-sien-wang
文獻王
Kao Cchung-chuej
高從誨
891–948 929948
Čen-i-wang
貞懿王
Kao Pao-žung
高保融
920–960 948960
Čen-an-wang
贞安王
Kao Pao-sü
高保勗
924–962 960962
Te-žen-wang
德仁王
Kao Ťi-čchung
高繼沖
943–973 962963

Čchu

Králové Čchu (907–951)[6]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-mu-wang
武穆王
Ma Jin
馬殷
853–930 907930
Cheng-jang-wang
衡阳王
Ma Si-šeng
馬希聲
899–932 930932
Wen-čao-wang
文昭王
Ma Si-fan
馬希範
899–947 932947
Fej-wang
废王
Ma Si-kuang
馬希廣
922–950 947950
Kung-siao-wang
恭孝王
Ma Si-e
馬希萼
900–953 950951

Wu, Jižní Tchang

Dnešní provincii Ťiang-su ovládal ťie-tu-š’ Jang Sing-mi (852–905), kterému roku 902 tchangská vláda udělila titul Wu-wang (吳王, kníže/král z Wu). Nezávislost Wu získalo roku 907,[7] když jeho syn a nástupce Jang Wo neuznal Ču Wenův převrat a novou dynastii Liang. Jang Sing-mi obdržel posmrtné jméno Siao-wu-wang (吳景王), později Wu-ti (武帝) a chrámové jméno Tchaj-cu (太祖).

Králové (od 927 císařové) Wu (902–937)[8]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Ťing-wang (景王)
později Ťing-ti (景帝)
Lie-cu
烈祖
Jang Wo
楊渥
886–908 907908 [pozn. tab. 1]
Süan-wang (宣王)
později Süan-ti (宣帝)
Kao-cu
高祖
Jang Lung-jen (楊隆演)
původně Jang Jing (楊瀛), pak Jang Wej (楊渭)
897–920 908920 Wu-i (武義, 919–920)[pozn. tab. 1]
Žuej-chuang-ti
睿皇帝
Jang Pchu
楊溥
900–939 920937 Šu-i (順義, 921–926)

Čchien-čen (乾貞, 927–928)
Ta-che (大和, 929–934)
Tchien-cuo (天祚, 935–937)

  1. Do roku 918 užívali králové Wu poslední tchangskou éru Tchien-jou.
Císařové (od 958 králové) Jižního Tchang (937–976; do 939 Velké Čchi, od 971 Ťiang-nan)[9]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Kuang-wen su-wu siao-kao chuang-ti
光文肅武孝高皇帝
Lie-cu
烈祖
Li Pien
李昪[pozn. tab. 1]
889–943 937943 Šeng-jüan (昇元, 937–943)
Ming-tao čchung-te wen-süan siao chuang-ti
明道崇德文宣孝皇帝
Jüan-cung
元宗
Li Ťing
李璟[pozn. tab. 2]
916–961 943961 Pao-ta (保大, 943–957)

Čung-sing (中興, 958)
Ťiao-tchaj (交泰, 958)
– (od 958)[pozn. tab. 3]

Li Jü (李煜)
původně Li Cchung-ťia (李從嘉)
937–978 961976[10] [pozn. tab. 3]
  1. Původně bylo jeho příjmení Li (徐知浩), snad roku 895 mu adoptivní otec změnil jméno na Sü Č’-chao (), roku 937 si změnil jméno na Sü Kao (徐誥 ), o dva roky později na Li Pien.
  2. Původně Sü Ťing-tchung (徐景通), později Sü Ťing (徐璟), nakonec Li Ťing.
  3. Jako výraz podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Čou a Sung.

Li Ťing je znám jako Prostřední vládce Jižní Tchang (南唐中主, Nan Tang čung-ču). Li Jü je znám jako Poslední vládce Jižní Tchang (南唐後主, Nan Tang chou-ču), nebo Poslední vládce Li (李後主, Li chou-ču).

Wu-jüe

Králové Wu-jüe (907–978)[11]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-su wang
武肅王
Tchaj-cu
太祖
Čchien Liou
錢鏐
852–932 907-932 Tchien-pao (天寶, 908–912)

– (912–924)[pozn. tab. 1]
Pao-ta (寶大, 924–925)
Pao-čeng (寶正, 926–931)

Wen-mu wang
文穆王
Š’-cung
世宗
Čchien Jüan-kuang (錢元瓘)
do 932 Čchien Čchuan-kuan (錢傳瓘)
887–941 932-941 [pozn. tab. 1]
Čung-sien wang
忠獻王
Čcheng-cung
成宗
Čchien Chung-cuo (錢宏佐)
nebo Čchien Cuo (錢佐)
928–947 941-947
Čung-sün wang
忠遜王
Čchien Chung-cung (錢宏倧)
nebo Čchien Cung (錢倧)
929–971 947
Čung-i wang
武懿王
Čchien Chung-čchu (錢宏俶)
později Čchien Čchu (錢俶)
929–988 948-978
  1. Jako výraz formální podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Liang, Tchang, Ťin, Chan, Čou a Sung.

Min

Králové (933–939 a od 941 císařové) Min (909–945)[12]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Čung-i-wang (閩忠懿王)
později Čao-wu siao chuang-ti (昭武孝皇帝)
Tchaj-cu
太祖
Wang Šen-č’
王審知
862–925 909925 [pozn. tab. 1]
S’-cung
嗣宗
Wang Jen-chan
王延翰
 ?–927 925927 [pozn. tab. 1]
Čchi-su ming-siao chuang-ti
昭武孝皇帝
Chuej-cung (惠宗) nebo Tchaj-cung (太宗) Wang Jen-ťün (王延鈞),
později Wang Lin (王鏻)
 ?–935 927935 [pozn. tab. 1]

Lung-čchi (龍啟, 933–934)
Jung-che (永和,935)

Šeng-šen jing-žuej wen-ming kuang-wu jing-tao ta-chung chuang-ti
神聖英睿文明廣武應道大弘孝皇帝
Kchang-cung
康宗
Wang Ťi-pcheng (王繼鵬)
později Wang Čchang (王昶)
 ?–939 935939 Tchung-wen (通文,936–939)
Žuej-wen kuang-wu ming-šeng jüan-te lung-tao ta-siao chuang-ti
睿文廣武明聖元德隆道大孝皇帝
Ťing-cung
景宗
Wang Jen-si (王延羲)
později Wang Si (王曦)
 ?–944 939944 Jung-lung (永隆, 939–944)
Kníže Kung-i z Fu
福恭懿王
Wang Jen-čeng
王延政
 ?–951 943945 Tchien-te (永隆, 943–945)
  1. Používány éry severočínských říší Pozdní Liang a Tchang.

Wang Jen-čeng byl zprvu císařem státu Jin na severovýchodě minského území, po smrti Wang Jen-siho ovládl jeho zemi a přejmenoval svůj stát na Min.

Jižní Chan

Císařové Jižního Chan (917–971; do 918 Velké Jüe)[13]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Tchien-chuang ta-ti
天皇大帝
Kao-cu
高祖
Liou Jen
劉龑[pozn. tab. 1]
889–942 917942 Čchien-cheng (乾亨, 917-924)

Paj-lung (白龍, 925-927)
Ta-jou (大有, 928-942)

Šang-chuang-ti
殤皇帝
Liou Fen (劉玢)
původně Liou Chung-tu (劉宏度)
920–943 942943 Kuang-tchien (光天, 942-943)
Wen-wu kuang-šeng ming-siao chuang-ti
文武光聖明孝皇帝
Čung-cung
中宗
Liou Čcheng (劉晟)
původně Liou Chung-si (劉宏熙)
920–958 943958 Jing-čchien (應乾, 943)

Čchien-che (乾和, 943–958)

Šang-chuang-ti
殤皇帝
Liou Čchang (劉鋹)
původně Liou Ťi-sing (劉繼興)
942–980 958971 Ta-pao (大寶, 958-971)
  1. Původní osobní jméno Jen (), si kolem 896 změnil na Č’ (), zpět na Jen (, 911), roku 925 na Kung () a téhož roku na Jen ()

Liou Čchang je znám jako Poslední vládce Jižní Chan ( 南漢後主, Nan Han chou-ču).

Severní Chan

Císařové Severní Chan (951–979)[14]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Šen-wu chuang-ti
神武皇帝
Š’-cu
世祖
Liou Min (劉旻), původně Liou Čchung ( 劉崇) 895–954 951954 [pozn. tab. 1]
Siao-che chuang-ti
孝和皇帝
Žuej-cung
睿宗
Liou Ťün (劉鈞), nebo Liou Čcheng-ťün (劉承鈞) 926–968 954968 [pozn. tab. 1]

Tchien-chuej (天會, 957–973)

Liou Ťi-en
劉繼恩
 ?–968 968 Tchien-chuej (天會, 957–973)
Jing-wu-ti
英武帝
Liou Ťi-jüan
繼元
 ?–992 968979 Tchien-chuej (天會, 957–973)

Kuang-jün (廣運, 974–979)

  1. Do 957 pokračovala pozdněchanská éra Čchien-jou.

Liou Ťi-en je znám jako Sesazený císař Severní Chan (北漢廢帝, Pej Chan Fej-ti), nebo Mladý vládce Severní Chan (北漢少主, Pej Chan Šao-ču).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of China na anglické Wikipedii.

  1. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Five Dynasties 五代 (907-960).
  3. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Former Shu 前蜀 (907-925).
  4. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Later Shu Dynasty 後蜀 (934-965).
  5. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Jingnan 荊南 (Nanping 南平; 924-963).
  6. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Chu Dynasty 楚 (926-951).
  7. Mote, F.W. (1999). Imperial China 900-1800. Harvard University Press. p. 14.
  8. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu Dynasty 吳 (Huainan 淮南; 902-937).
  9. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Tang Dynasty 南唐 (937-975).
  10. KURZ, Johannes L. China's Southern Tang Dynasty (937-976). Abington, Oxon; Nex York: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-45496-4. S. 110. (anglicky)
  11. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu-Yue Empire 吳越 (907-978).
  12. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Min Dynasty 閩 (909-945).
  13. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Han Dynasty 南漢 (Yue 粵; 917-971).
  14. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Northern Han Dynasty 北漢 (948/51-979).

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds.). The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.