Seznam panovníků Pěti dynastií a deseti říší

Panovníci Pěti dynastií a deseti říší stáli v letech 907–979 čele čínských států na které se začátkem 7. století rozpadla říše Tchang. V tchangském státu slábla ústřední moc už od povstání An Lu-šana (755–763), a po povstání Chuang Čchaoa (874–884) vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřené kraje prakticky nezávisle. Roku 907 byl nakonec sesazen poslední tchangský císař. V severní Číně se poté v rychlém sledu vystřídalo pět režimů, Pozdní Liang (907–923), Pozdní Tchang (923–937), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–951) a Pozdní Čou (951–960), přičemž v Šen-si vznikl stát Severní Chan (951–979). Na jihu se zatím ustavilo několik vzájemně soupeřících regionálních států, a sice Rané Šu (907–925) a Pozdní Šu (934–965) v S’-čchuanu; Ťing-nan (924–963) a Čchu (907–951) v centrální části jihu Číny; Wu (907–937), Jižní Tchang (937–976) a Wu-jüe (907–978) na dolním toku Jang-c’-ťiang; Min (909–945) ve Fu-ťienu a Jižní Chan (917–971) na úplném jihu v Kuang-tungu a Kuang-si.

Stabilitu přinesl až nástup dynastie Sung, která roku 960 ovládla sever Číny (kromě Šan-si), a do roku 979 Čínu sjednotila.

Seznamy císařů

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).[1]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky..[1] Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Pěti dynastií

Seznam císařů Pěti dynastií (907–960)[2]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Pozdní Liang (907–923)
Šen-wu 神武	Tchaj-cu 太祖	Ču Wen 朱溫		852–912	907–912	Kchaj-pching (開平, 907–910) Čchien-chua (乾化, 911–912)
–	–	Ču Jou-kuej 朱友珪		?–913	912–913	Feng-li (鳳曆, 913)
–	–	Ču Jou-čen 朱友貞		888–923	913–923	Čchien-chua (乾化, 913–914) Čen-ming (貞明, 915–920) Lung-te (龍德, 921–923)
Ču Jou-čen je též znám jako Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Tchang (923–936)
Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti 光聖神閔孝皇帝	Čuang-cung 莊宗	Li Cchun-sü 李存勖		885–926	923–926	Tchung-kuang (同光, 923–926)
Che-wu chuang-ti 和武皇帝	Ming-cung 明宗	Li S’-jüan (李嗣源) od 927 Li Tan (李亶)		867–933	926–933	Tchien-čcheng (天成, 926–930) Čchang-sing (長興, 930–934)
Min-chuang-ti 閔皇帝	–	Li Cchung-chou 李從厚		914–934	933–934	Jing-šun (應順, 934)
–	–	Li Cchung-kche 李從珂		885–937	934–937	Čching-tchaj (清泰, 934–937)
Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, 前廢帝). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (廢帝, Fej-ti), nebo Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Ťin (936–946)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti 聖文章武明德孝皇帝	Kao-cu 高祖	Š’ Ťing-tchang 石敬瑭		892–942	936–942	Tchien-fu (天福, 936–943)
Čchu chuang-ti 出皇帝	–	Š’ Čchung-kuej 石重貴		914–947	942–947	Tchien-fu (天福, 936–943) Kchaj-jün (開運, 943–947)
Š’ Čchung-kuej je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝)
Pozdní Chan (947–951)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti 聖文章武明德孝皇帝	Kao-cu (高祖)	Liou Č'-jüan 劉知遠		895–948	947–948	Tchien-fu (天福, 947) Čchien-jou (乾祐, 948)
Jin-ti (隱帝)	–	Liou Čcheng-jou 劉承祐		930–951	948–951	Čchien-jou (乾祐, 948–951)
Pozdní Čou (951–960)
neužívané pro svou délku	Tchaj-cu (太祖)	Kuo Wej 郭威		904–954	951-954	Kuang-šun (廣順, 951-954) Sien-te (顯德, 954)
neužívané pro svou délku	Š’-cung (世宗)	Čchaj Žung (柴榮) později Kuo Žung (郭榮)		921–959	954-959	Sien-te (顯德, 954-959)
Kung-ti (恭帝)	–	Čchaj Cung-sün 柴宗訓		953–973	959-960	Sien-te (顯德, 959-960)

Rané Šu, Pozdní Šu

Císařové Raného Šu (907–925)[3]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Šen-wu šeng-wen siao-te ming-chuej chuang-ti 神武聖文孝德明惠皇帝	Kao-cu 高祖	Wang Ťien 王建		847–918	907-918	Wu-čcheng (武成, 908–910) Jung-pching (永平, 911–915) Tchung-čeng (通正, 916) Tchien-chan (天漢, 917) Kuang-tchien (光天, 918)
vévoda Šun-čeng 順正公	–	Wang Jen 王衍		899–926	918-925	Čchien-te (乾德, 919–924) Sien-kchang (咸康, 925)

Wang Jen je znám jako Poslední vládce Raného Šu (前蜀後主, Čchien Šu chou-ču).

Císařové Pozdního Šu (934–965)[4]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Wen-wu šeng-te jing-lie ming-siao chuang-ti 文武聖德英烈明孝皇帝	Kao-cu 高祖	Meng Č’-siang 孟知祥		874–934	934	Ming-te (明德, 934–937)
kníže Kung-siao z Čchu (楚恭孝王)	–	Meng Čchang (孟昶) původně Meng Žen-can (孟仁贊)		919–965	934-965	Ming-te (明德, 934–937) Kuang-čeng (廣政, 938–965)

Meng Čchang je znám jako Poslední vládce Pozdního Šu (後蜀後主, Chou Šu chou-ču).

Ťing-nan

Králové Ťing-nanu (924–963)[5]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Wu-sin-wang 武信王	–	Kao Ťi-sing (高季興) do 923 Kao Ťi-čchang (高季昌)		858–929	924–929	–
Wen-sien-wang 文獻王	–	Kao Cchung-chuej 高從誨		891–948	929–948	–
Čen-i-wang 貞懿王	–	Kao Pao-žung 高保融		920–960	948–960	–
Čen-an-wang 贞安王	–	Kao Pao-sü 高保勗		924–962	960–962	–
Te-žen-wang 德仁王	–	Kao Ťi-čchung 高繼沖		943–973	962–963	–

Čchu

Králové Čchu (907–951)[6]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Wu-mu-wang 武穆王	–	Ma Jin 馬殷		853–930	907–930	–
Cheng-jang-wang 衡阳王	–	Ma Si-šeng 馬希聲		899–932	930–932	–
Wen-čao-wang 文昭王	–	Ma Si-fan 馬希範		899–947	932–947	–
Fej-wang 废王	–	Ma Si-kuang 馬希廣		922–950	947–950	–
Kung-siao-wang 恭孝王	–	Ma Si-e 馬希萼		900–953	950–951	–

Wu, Jižní Tchang

Dnešní provincii Ťiang-su ovládal ťie-tu-š’ Jang Sing-mi (852–905), kterému roku 902 tchangská vláda udělila titul Wu-wang (吳王, kníže/král z Wu). Nezávislost Wu získalo roku 907,[7] když jeho syn a nástupce Jang Wo neuznal Ču Wenův převrat a novou dynastii Liang. Jang Sing-mi obdržel posmrtné jméno Siao-wu-wang (吳景王), později Wu-ti (武帝) a chrámové jméno Tchaj-cu (太祖).

Králové (od 927 císařové) Wu (902–937)[8]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Ťing-wang (景王) později Ťing-ti (景帝)	Lie-cu 烈祖	Jang Wo 楊渥		886–908	907–908	–[pozn. tab. 1]
Süan-wang (宣王) později Süan-ti (宣帝)	Kao-cu 高祖	Jang Lung-jen (楊隆演) původně Jang Jing (楊瀛), pak Jang Wej (楊渭)		897–920	908–920	Wu-i (武義, 919–920)[pozn. tab. 1]
Žuej-chuang-ti 睿皇帝		Jang Pchu 楊溥		900–939	920–937	Šu-i (順義, 921–926) Čchien-čen (乾貞, 927–928) Ta-che (大和, 929–934) Tchien-cuo (天祚, 935–937)
Do roku 918 užívali králové Wu poslední tchangskou éru Tchien-jou.

Císařové (od 958 králové) Jižního Tchang (937–976; do 939 Velké Čchi, od 971 Ťiang-nan)[9]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Kuang-wen su-wu siao-kao chuang-ti 光文肅武孝高皇帝	Lie-cu 烈祖	Li Pien 李昪[pozn. tab. 1]		889–943	937–943	Šeng-jüan (昇元, 937–943)
Ming-tao čchung-te wen-süan siao chuang-ti 明道崇德文宣孝皇帝	Jüan-cung 元宗	Li Ťing 李璟[pozn. tab. 2]		916–961	943–961	Pao-ta (保大, 943–957) Čung-sing (中興, 958) Ťiao-tchaj (交泰, 958) – (od 958)[pozn. tab. 3]
–	–	Li Jü (李煜) původně Li Cchung-ťia (李從嘉)		937–978	961–976[10]	–[pozn. tab. 3]
Původně bylo jeho příjmení Li (徐知浩), snad roku 895 mu adoptivní otec změnil jméno na Sü Č’-chao (陟), roku 937 si změnil jméno na Sü Kao (徐誥 ), o dva roky později na Li Pien. Původně Sü Ťing-tchung (徐景通), později Sü Ťing (徐璟), nakonec Li Ťing. Jako výraz podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Čou a Sung.

Li Ťing je znám jako Prostřední vládce Jižní Tchang (南唐中主, Nan Tang čung-ču). Li Jü je znám jako Poslední vládce Jižní Tchang (南唐後主, Nan Tang chou-ču), nebo Poslední vládce Li (李後主, Li chou-ču).

Wu-jüe

Králové Wu-jüe (907–978)[11]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Wu-su wang 武肅王	Tchaj-cu 太祖	Čchien Liou 錢鏐		852–932	907-932	Tchien-pao (天寶, 908–912) – (912–924)[pozn. tab. 1] Pao-ta (寶大, 924–925) Pao-čeng (寶正, 926–931)
Wen-mu wang 文穆王	Š’-cung 世宗	Čchien Jüan-kuang (錢元瓘) do 932 Čchien Čchuan-kuan (錢傳瓘)		887–941	932-941	–[pozn. tab. 1]
Čung-sien wang 忠獻王	Čcheng-cung 成宗	Čchien Chung-cuo (錢宏佐) nebo Čchien Cuo (錢佐)		928–947	941-947
Čung-sün wang 忠遜王	–	Čchien Chung-cung (錢宏倧) nebo Čchien Cung (錢倧)		929–971	947
Čung-i wang 武懿王	–	Čchien Chung-čchu (錢宏俶) později Čchien Čchu (錢俶)		929–988	948-978
Jako výraz formální podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Liang, Tchang, Ťin, Chan, Čou a Sung.

Min

Králové (933–939 a od 941 císařové) Min (909–945)[12]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Čung-i-wang (閩忠懿王) později Čao-wu siao chuang-ti (昭武孝皇帝)	Tchaj-cu 太祖	Wang Šen-č’ 王審知		862–925	909–925	–[pozn. tab. 1]
	S’-cung 嗣宗	Wang Jen-chan 王延翰		?–927	925–927	–[pozn. tab. 1]
Čchi-su ming-siao chuang-ti 昭武孝皇帝	Chuej-cung (惠宗) nebo Tchaj-cung (太宗)	Wang Jen-ťün (王延鈞), později Wang Lin (王鏻)		?–935	927–935	–[pozn. tab. 1] Lung-čchi (龍啟, 933–934) Jung-che (永和,935)
Šeng-šen jing-žuej wen-ming kuang-wu jing-tao ta-chung chuang-ti 神聖英睿文明廣武應道大弘孝皇帝	Kchang-cung 康宗	Wang Ťi-pcheng (王繼鵬) později Wang Čchang (王昶)		?–939	935–939	Tchung-wen (通文,936–939)
Žuej-wen kuang-wu ming-šeng jüan-te lung-tao ta-siao chuang-ti 睿文廣武明聖元德隆道大孝皇帝	Ťing-cung 景宗	Wang Jen-si (王延羲) později Wang Si (王曦)		?–944	939–944	Jung-lung (永隆, 939–944)
Kníže Kung-i z Fu 福恭懿王		Wang Jen-čeng 王延政		?–951	943–945	Tchien-te (永隆, 943–945)
Používány éry severočínských říší Pozdní Liang a Tchang.

Wang Jen-čeng byl zprvu císařem státu Jin na severovýchodě minského území, po smrti Wang Jen-siho ovládl jeho zemi a přejmenoval svůj stát na Min.

Jižní Chan

Císařové Jižního Chan (917–971; do 918 Velké Jüe)[13]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Tchien-chuang ta-ti 天皇大帝	Kao-cu 高祖	Liou Jen 劉龑[pozn. tab. 1]		889–942	917–942	Čchien-cheng (乾亨, 917-924) Paj-lung (白龍, 925-927) Ta-jou (大有, 928-942)
Šang-chuang-ti 殤皇帝		Liou Fen (劉玢) původně Liou Chung-tu (劉宏度)		920–943	942–943	Kuang-tchien (光天, 942-943)
Wen-wu kuang-šeng ming-siao chuang-ti 文武光聖明孝皇帝	Čung-cung 中宗	Liou Čcheng (劉晟) původně Liou Chung-si (劉宏熙)		920–958	943–958	Jing-čchien (應乾, 943) Čchien-che (乾和, 943–958)
Šang-chuang-ti 殤皇帝		Liou Čchang (劉鋹) původně Liou Ťi-sing (劉繼興)		942–980	958–971	Ta-pao (大寶, 958-971)
Původní osobní jméno Jen (巖), si kolem 896 změnil na Č’ (陟), zpět na Jen (巖, 911), roku 925 na Kung (龔) a téhož roku na Jen (龑)

Liou Čchang je znám jako Poslední vládce Jižní Chan ( 南漢後主, Nan Han chou-ču).

Severní Chan

Císařové Severní Chan (951–979)[14]
Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno	Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
Šen-wu chuang-ti 神武皇帝	Š’-cu 世祖	Liou Min (劉旻), původně Liou Čchung ( 劉崇)		895–954	951–954	–[pozn. tab. 1]
Siao-che chuang-ti 孝和皇帝	Žuej-cung 睿宗	Liou Ťün (劉鈞), nebo Liou Čcheng-ťün (劉承鈞)		926–968	954–968	–[pozn. tab. 1] Tchien-chuej (天會, 957–973)
–	–	Liou Ťi-en 劉繼恩		?–968	968	Tchien-chuej (天會, 957–973)
Jing-wu-ti 英武帝	–	Liou Ťi-jüan 繼元		?–992	968–979	Tchien-chuej (天會, 957–973) Kuang-jün (廣運, 974–979)
Do 957 pokračovala pozdněchanská éra Čchien-jou.

Liou Ťi-en je znám jako Sesazený císař Severní Chan (北漢廢帝, Pej Chan Fej-ti), nebo Mladý vládce Severní Chan (北漢少主, Pej Chan Šao-ču).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of China na anglické Wikipedii.

THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Five Dynasties 五代 (907-960).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Former Shu 前蜀 (907-925).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Later Shu Dynasty 後蜀 (934-965).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Jingnan 荊南 (Nanping 南平; 924-963).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Chu Dynasty 楚 (926-951).
Mote, F.W. (1999). Imperial China 900-1800. Harvard University Press. p. 14.
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu Dynasty 吳 (Huainan 淮南; 902-937).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Tang Dynasty 南唐 (937-975).
KURZ, Johannes L. China's Southern Tang Dynasty (937-976). Abington, Oxon; Nex York: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-45496-4. S. 110. (anglicky)
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu-Yue Empire 吳越 (907-978).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Min Dynasty 閩 (909-945).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Han Dynasty 南漢 (Yue 粵; 917-971).
Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Northern Han Dynasty 北漢 (948/51-979).

Literatura

TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds.). The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[wu_éry-9] Do roku 918 užívali králové Wu poslední tchangskou éru Tchien-jou.

[11] Původně bylo jeho příjmení Li (徐知浩), snad roku 895 mu adoptivní otec změnil jméno na Sü Č’-chao (陟), roku 937 si změnil jméno na Sü Kao (徐誥 ), o dva roky později na Li Pien.

[12] Původně Sü Ťing-tchung (徐景通), později Sü Ťing (徐璟), nakonec Li Ťing.

[již_tchang_éry-13] Jako výraz podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Čou a Sung.

[wu_jüe_éry-16] Jako výraz formální podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Liang, Tchang, Ťin, Chan, Čou a Sung.

[min_éry-18] Používány éry severočínských říší Pozdní Liang a Tchang.

[20] Původní osobní jméno Jen (巖), si kolem 896 změnil na Č’ (陟), zpět na Jen (巖, 911), roku 925 na Kung (龔) a téhož roku na Jen (龑)

[éra_pejchan-22] Do 957 pokračovala pozdněchanská éra Čchien-jou.

[theobald_titles-1] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)

[theobald_wudai_rulers-2] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Five Dynasties 五代 (907-960).

[theobald_rulers_qianshu-3] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Former Shu 前蜀 (907-925).

[theobald_rulers_qianshu_2-4] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Later Shu Dynasty 後蜀 (934-965).

[theobald_rulers_jingnan-5] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Jingnan 荊南 (Nanping 南平; 924-963).

[theobald_rulers_chu-6] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Chu Dynasty 楚 (926-951).

[7] Mote, F.W. (1999). Imperial China 900-1800. Harvard University Press. p. 14.

[theobald_rulers_wu-8] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu Dynasty 吳 (Huainan 淮南; 902-937).

[theobald_rulers_nantang-10] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Tang Dynasty 南唐 (937-975).

[kurz_110-14] KURZ, Johannes L. China's Southern Tang Dynasty (937-976). Abington, Oxon; Nex York: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-45496-4. S. 110. (anglicky)

[theobald_wudai_rulers_2-15] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu-Yue Empire 吳越 (907-978).

[theobald_rulers_min-17] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Min Dynasty 閩 (909-945).

[theobald_rulers_nanhan-19] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Han Dynasty 南漢 (Yue 粵; 917-971).

[theobald_rulers_beihan-21] Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Northern Han Dynasty 北漢 (948/51-979).