Pozdní Tchang

Roku 907 svrhl posledního císaře říše Tchang jeho vojevůdce Ču Wen, který zřídil vlastní stát Pozdní Liang. Jižní Čína poté od ústřední vlády definitivně odpadla. V severní Číně nepřátelský postoj vůči liangské vládě zaujali zejména Šatoové vedení Li Kche-jungem († 908) a jeho synem Li Cchun-süem, kteří zřídili knížectví Ťin v Šan-si, a Liou Šou-kuang vládnoucí severovýchodu Číny z Jou-čou (Pekingu), od roku 911 jako císař říše Jen. V nastalé válce zvítězili Šatoové, kteří roku 915 dobyli Jen a roku 923 obnovili říši Tchang s Li Cchun-süem na císařském trůnu (pro odlišení od svého vzoru získala od historiků označení Pozdní Tchang). Téhož roku zlikvidovali říši Liang. Tchangskému císaři se poté podřídila celá severní Čína, a formálně i jihočínské státy. Roku 925 dobyl stát Rané Šu v S’-čchuanu.

Li Cchun-sü si však jako císař neudržel podporu svých věrných, regionální guvernéři nelibě nesli pokusy vlády o omezení jejich moci, jeho generálové se cítili ohroženi vzestupem moci eunuchů (mocných za dynastie Tchang, nicméně od Ču Wenových čistek roku 903 bez vlivu), prvního ministra Kuo Čchung-tchaoa zabila císařovna podporovaná eunuchy. Roku 926 vypuklo několik povstání v regionech, generál Li S’-jüan (adoptivní syn Li kche-junga) vyslaný k jejich potlačení se přidal na stranu rebelů a nespokojenci v hlavním městě – Luo-jangu – zabili císaře. Li S’-jüan poté takřka bez odporu obsadil metropoli a nastoupil na trůn.

Nový panovník rychle zavedl pořádek v zemi, soustředil v okolí metropole silnou armádu, uspořádal státní finance (mimo jiné sjednotil tři finanční úřady do finančního vládního výboru a zrušil státní monopol na výrobu alkoholu a železa). Intriky a nepřátelství však i nadále u dvora kvetly. Kontrola nad vzdálenějšími regiony byla mnohdy problematická, zejména guvernéři S’-čchuanu si vedli dosti samostatně (až po popravu vládních inspektorů roku 927). Na druhé straně však s pomocí jihočínského formálně závislého království Čchu zabránil přechodu vládce Ťing-nanu (státu na středním toku Jang-c’) ke spojenectví s říší Wu a na severu zlikvidoval pokus guvernéra Ting-čou o spojení s říší Liao.

Koncem roku 933 Li S’-jüan onemocněl, v nervózní atmosféře se jeho syn a následník Li Cchung-žung pokusil obsadit císařský palác, v nastalých bojích byl zabit a na trůn po smrti císaře nastoupil mladší Li S’-jüanův syn Li Cchung-chou. Následující rok na rozbroje v metropoli reagoval guvernér S’-čchuanu vyhlášením samostatnosti (říše Pozdní Šu), a po několika měsících se tchangská vláda pokusila přesunout některé guvernéry, na což jeden z nich, Li S’-jüanův adoptivní syn čínského původu Li Cchung-kche, reagoval vzpourou, a když se metropolitní armáda přidala na jeho stranu, svrhl císaře. Prvním z guvernérů, kteří uznali Li Cchung-kchea, byl velitel vojsk na severní a severovýchodní hranici a Li S’-jüanův zeť Š’ Ťing-tchang, dlouholetý Li Cchung-kcheův soupeř. Přesto se nové vládě vztahy se Š’ Ťing-tchangem nepodařilo uspořádat a roku 936 vypukla otevřená válka, ve které s pomocí armády říše Liao Š’ Ťing-tchang prohlásil císařem říše Pozdní Ťin, porazil tchangská vojska, a začátkem roku 937 obsadil Luo-jang, přičemž Li Cchung-kche spáchal sebevraždu. Říše Pozdní Tchang tím zanikla.