Uzbecká sovětská socialistická republika
Uzbecká sovětská socialistická republika, (uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika), byla svazová republika SSSR ve střední Asii.
| Uzbecká sovětská socialistická republika uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika
| |||||||
geografie
| |||||||
rozloha: |
447 400 km² | ||||||
| obyvatelstvo | |||||||
počet obyvatel: |
18 460 000 (v roce 1986) | ||||||
národnostní složení: |
Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové | ||||||
| státní útvar | |||||||
| státní útvary a území | |||||||
| |||||||
.svg.png.webp)
V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové. Hlavní město byl Taškent.
Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 v části Turkestánu, Buchary a Chorézmu s národnostní převahou Uzbeků. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.
Geografie
Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.
Ekonomika
Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.
Stručný historický přehled
- od 8. st. př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
- 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
- 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
- 3.–2. st. př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
- 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
- 6. st. dobyto tureckými kmeny
- pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
- 9.-13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
- 1. pol. 13. st. vpád mongolsko-tatarských hord
- 14.-15. st. součást tímúrovské říše
- 15. st. stát Šajbánovců
- přelom 15.-16. st. vpád kočovných uzbeckých kmenů
- 16. st. chivský a bucharský chanát
- 18. st. kokandský chanát
- 60.-70. léta 19. st. části Uzbekistánu připojeny k Rusku
- 1868 Buchara ruským protektorátem
- 1873 Chorezm ruským protektorátem
- 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
- 1916 středoasijské povstání
- 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
- listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
- duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
- 1918-1920 boje "rudých" s "bílými" a basmači
- 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922-1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
- 1920-1921 pozemková a vodní reforma
- 5.12.1924 vytvořena Uzbecká SSR
- 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
- květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
- 1925 vznik komunistické strany
- 1926-1929 pozemková a vodní reforma
- 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
- 20.6.1990 vyhlášena státní suverenita
- 31.8.1991 Republika Uzbekistán
- 25.12.1991 úplná nezávislost – zánik SSSR
Přehled představitelů
Turkestánská autonommní sovětská republika
- 30.4.1918-2.6.1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 2.6.1918-5.10.1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 5.10.1918-19.1.1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 31.3.1919-červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- červenec 1919-září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- září 1919-leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- leden 1920-srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- srpen 1920-24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika
- 24.9.1920-květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- květen 1921-červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- červen 1922-říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- říjen 1922-1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 9.1.1924-27.10.1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP
Bucharská sovětská republika
- 2.9.1920-14.9.1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
- 8.10.1920-18.10.1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
Bucharská lidová sovětská republika
- 18.10.1920-22.9.1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
- 1921-23.9.1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
- 23.9.1921-duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 3.1.1922-12.4.1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 12.4.1922-18.8.1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 18.8.1922-19.9.1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
Bucharská sovětská socialistická republika
- 19.9.1924-17.2.1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
Chivský chanát 1917-1920
- (září 1910) 13.2.1917-1.10.1918 – Isfandiyar Jurji Bahadur Khan – chán
- říjen 1918-2.2.1920 – ´Abd Allah Khan – chán
Chorezm (Chiva)
- 2.2.1920-březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
- březen 1920-30.4.1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády
Chorezemská lidová sovětská republika
- 30.4.1920-6.3.1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
- 6.3.1921-15.5.1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
- 15.5.1921-23.5.1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
Chorezemská sovětská lidová republika
- 23.5.1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- září 1921-27.11.1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 27.11.1921-23.6.1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 23.6.1922-20.10.1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 20.10.1923-23.10.1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
Chorezemská sovětská socialistická republika
- 23.10.1923-1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 1924-17.2.1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
Uzbecká SSR
- 5.12.1924-17.2.1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
- 17.2.1925-19.7.1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
- 19.7.1938-21.7.1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
- 21.7.1938-28.2.1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 22.3.1943-17.3.1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 17.3.1947-21.8.1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 21.8.1950-24.3.1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 24.3.1959-25.9.1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 25.9.1970-20.12.1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 20.12.1978-21.12.1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 21.12.1983-9.12.1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 9.12.1986-9.4.1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 9.4.1988-6.3.1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 6.3.1989-24.3.1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 24.3.1990-25.12.1991 (-současnost) – Islam Abduganiyevich Karimov – prezident; bezp./F
Administrativní členění Uzbecké SSR
Autonomní republika
| Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
|---|---|---|---|
| Karakalpacká ASSR | 164.900 | 1.075.000 | Nukus |
Oblasti
| Název | Rozloha v km² | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
|---|---|---|---|
| Andižanská | 4.200 | 1.554.000 | Andižan |
| Bucharská | 39.400 | 1.017.000 | Buchara |
| Džizacká | 20.500 | 626.000 | Džizak |
| Ferganská | 7.100 | 1.944.000 | Fergana |
| Chorezemská | 6.300 | 891.000 | Chorezm |
| Kaškadarská | 28.400 | 1.387.000 | Karši |
| Namanganská | 7.900 | 1.303.000 | Namangan |
| Navoiská | 110.800 | 593.000 | Navoi |
| Samarkandská | 16.400 | 1.935.000 | Samarkand |
| Surchandarská | 20.800 | 1.092.000 | Termez |
| Syrdarská | 5.100 | 519.000 | Gulistan |
| Taškentská | 15.600 | 4.038.000 | Taškent |
Literatura
- Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
- Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzbecká sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons - (anglicky)Uzbecká SSR na World Statesmen.org
Portály: Geografie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.