Severobavorština

Severobavorština je dialekt bavorštiny spolu se středobavorštinou a jihobavorštinou. Podle lingvistického průzkumu provedeného koncem 80. let 20. století se bavorštinou většinou mluví v Horní Falci, i když ne v Řezně, které je primárně středobavorsky mluvící oblastí.[1] Podle stejného průzkumu se severobavorštinou mluví také v Horních Frankách a také v některých oblastech Horního a Dolního Bavorska, například v oblastech kolem Eichstättu a Kelheimu. V České republice v době průzkumu zůstalo několik mluvčích, většinou soustředěných v okolí Aše a Železné Rudy, ale s ohledem na dobu, která od průzkumu uplynula, může být nářečí v těchto místech dnes již vymřelé. Pokud tam stále existuje, zahrnovalo by ostegerländische Dialektgruppe. Ethnologue odhaduje, že v roce 2005 bylo v České republice 9 000 mluvčích bavorštiny, ale neobjasňuje, zda to byli mluvčí severobavorštiny.[2]

Severobavorština
Oblasti, kde se mluvilo severobavorštinou po roce 1945 a odsunu Němců.
RozšířeníNěmecko Německo (Horní Falc, Horní Franky, Horní Bavorsko, Dolní Bavorsko)
Počet mluvčíchnení znám
Klasifikace
PísmoLatinka (historicky gotické)
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3
Ethnologue
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle stejného lingvistického průzkumu[1] dialekt vzkvétá v oblastech, kde se jím mluví, navzdory skutečnosti, že většina mluvčích aktivně používá standardní němčinu. Na jihu oblasti, kde se mluví severobavorštinou, má středobavorština údajně vyšší prestiž, a charakteristiky severobavorštiny proto nejsou tak viditelné jako na severu, kde mají mluvčí dokonce tendenci používat silný severobavorský přízvuk, když mluví německy.

Fonologie

Samohlásky

Severobavorština má 8 samohlásek:

Přední Zadní
Unrounded Unrounded Rounded
Zavřená i u
Polozavřená e o
Polootevřená ɛ ɔ
Otevřená a ɑ

A 11 dvojhlásek:

Končící na /i/ Končící na /u/ Končící na /ə/
ɛi̯ ɔu̯ eə̯
ei̯ ou̯ iə̯
ai̯ au̯ uə̯
oi̯ oə̯

V mnoha variantách severobavorštiny je stále běžnější nazalizace.

Souhlásky

Severobavorština má asi 33 souhlásek:

Bilabiální Labiodentální Alveolární Postalveolární Palatální Velární Glotální
Plozivní p} t k ɡ̊
Nazální m n ŋ
Frikativní β, β̬ f s ʃ ʒ̊ ç ʝ x ɣ̊ h
Afrikátní p͡f b̥͡v̥ t͡s d̥͡z̥ t͡ʃ d̥͡ʒ̥ k͡x
Vibrantní r
Aproximantní l, lʲ j

Gramatika

Rod

Všechna podstatná jména v severobavorštině mají jeden ze tří rodů: ženský, mužský nebo střední. Mnoho podstatných jmen má stejný rod jako ve spisovné němčině, ale existuje mnoho výjimek. Příkladem je Benzin, který je středním rodem ve standardní němčině, ale mužským rodem v severobavorštině. Dalším příkladem je Butter, které je ve standardní němčině ženského rodu, ale v severobavorštině může mít všechny tři rody v závislosti na tom, kde se nacházíte.[3]

Pád

Stejně jako ve spisovné němčině existují v severobavorštině čtyři pády: nominativ, akuzativ, genitiv a dativ. Genitiv je však neobvyklý a běžně se nahrazuje buď dativem a přivlastňovacím zájmenem, nebo předložkou von [v̥ə, v̥ən, v̥əm] a dativem.

Skloňování

Podstatná jména v severobavorštině se skloňují podle čísla a v menší míře i podle pádu. Mnoho podstatných jmen napříč rody je stejných v množném i jednotném čísle.

Slovesa

Slovesa v severobavorštině se časují podle osoby, času a způsobu. Severobavorská slovesa také podléhají změně samohlásky a střídě.

Příklad

Toto je fonetický přepis textu v severobavorštině s překlady do němčiny a češtiny.[1]

Severobavorština Němčina Čeština
ɪç bɪn ɪn ʒdoːᵈl ɡɔŋə, ᶷn do βoən daːm drɪnə, ᶷn dao ɪz uəm və də mlʲ aː ɪz uəm troi̯t aːvɡʒit kβeːzd... Ich bin in den Stadel gegangen, und da waren Tauben drinnen, und da ist oben von der Mühle auch ist oben Getreide aufgeschüttet gewesen... Vešel jsem do stodoly a v ní byli holubi a pak nahoře bylo také nahromaděné obilí, z mlýna...

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern Bavarian na anglické Wikipedii.

  1. RUSS, Charles V. J. The Dialects of Modern German. [s.l.]: [s.n.], 1990. ISBN 0-415-00308-3.
  2. Bavarian. Ethnologue [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ZEHETNER, Ludwig. Das bairische Dialektbuch. [s.l.]: [s.n.], 1985. ISBN 3-406-30562-8. S. 121–123.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.