Sesvete

Sesvete (pomnožné, tj. ty Sesvete) jsou chorvatské město, ležící asi 10 km východně od centra Záhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde 59 212 obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část.

Sesvete
Kostel všech svatých
Poloha
Souřadnice45°49′38″ s. š., 16°6′40″ v. d.
Nadmořská výška129 m n. m.
StátChorvatsko Chorvatsko
ŽupaMěsto Záhřeb
Sesvete
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha165 km²
Počet obyvatel59 212 (2001)
Hustota zalidnění358 obyv./km²
Správa
StarostaMilan Bandić
Telefonní předvolba{+385} 01
PSČ10 300
Označení vozidelZG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatsky Prigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesnice Dobrodol, Markovo Polje a Popovec, východně Sesvetski Kraljevec a město Dugo Selo, jižně potom řeka Sáva a obce Jelkovec a Sesvetska Sopnica.

Historie

Hlavní ulice.

První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku 1201, obec je připomínána jako majetek záhřebského biskupa. Místní kostel je připomínán v roce 1328. V 15. a 16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městu Matyáš Korvín v roce 1457. Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpady Turků. Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce 1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. V červenci 1879 zde byl založen podnik na zpracování masa; díky vzniku železnice (zprovozněna v roce 1870). v téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce 1934 byl do Sesvetů zaveden elektrický proud.

Další rozvoj po druhé světové válce byl umožněn výstavbou celojugoslávské dálnice Bratrství a jednoty a později i moderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy.

V roce 1994 došlo v Sesvetech k výbuchu muničního skladu, který poškodil místní sportoviště.

Obyvatelstvo

Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v 20. století.

1857 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1931 1948 1953 1961 1971 1981 1991 2001 2011
1 047 1 224 1 345 1 611 1 863 1 915 2 102 2 505 2 898 3 522 5 815 15 683 28 340 35 337 44 914 54.085

Ekonomika

Hlavním zdrojem příjmů města je turistika. Navštěvovaný je barokní kostel všech svatých (chorvatsky Svih svetih) s dvěma zvonicemi. Kostel byl zbudován v letech 17661773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní park Medvednica.

Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města.

V Sesvetech sídlí rovněž i muzeum Chorvatského podhoří (chorvatsky Muzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.

Administrativní dělení

Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatsky mjesne zajednice).

Školství

V Sesvetech se nachází jedno gymnázium, jedna střední škola a deset škol základních.

Doprava

Městem prochází ve východo-západním směru železniční trať, která spojuje Záhřeb se Slavonií a se srbskou metropolí Bělehradem.

Silničně je napojeno na dálnici A3 do Slavonského Brodu a na dálnici A4 do Budapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silnice Záhřeb–Sesvete–Dugo Selo.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.