Sesvete
Sesvete (pomnožné, tj. ty Sesvete) jsou chorvatské město, ležící asi 10 km východně od centra Záhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde 59 212 obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část.
Sesvete | |
---|---|
Kostel všech svatých | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°49′38″ s. š., 16°6′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 129 m n. m. |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Město Záhřeb |
Sesvete | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 165 km² |
Počet obyvatel | 59 212 (2001) |
Hustota zalidnění | 358 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Milan Bandić |
Telefonní předvolba | {+385} 01 |
PSČ | 10 300 |
Označení vozidel | ZG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatsky Prigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesnice Dobrodol, Markovo Polje a Popovec, východně Sesvetski Kraljevec a město Dugo Selo, jižně potom řeka Sáva a obce Jelkovec a Sesvetska Sopnica.
Historie
První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku 1201, obec je připomínána jako majetek záhřebského biskupa. Místní kostel je připomínán v roce 1328. V 15. a 16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městu Matyáš Korvín v roce 1457. Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpady Turků. Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce 1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. V červenci 1879 zde byl založen podnik na zpracování masa; díky vzniku železnice (zprovozněna v roce 1870). v téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce 1934 byl do Sesvetů zaveden elektrický proud.
Další rozvoj po druhé světové válce byl umožněn výstavbou celojugoslávské dálnice Bratrství a jednoty a později i moderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy.
V roce 1994 došlo v Sesvetech k výbuchu muničního skladu, který poškodil místní sportoviště.
Obyvatelstvo
Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v 20. století.
1857 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1931 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 047 | 1 224 | 1 345 | 1 611 | 1 863 | 1 915 | 2 102 | 2 505 | 2 898 | 3 522 | 5 815 | 15 683 | 28 340 | 35 337 | 44 914 | 54.085 |
Ekonomika
Hlavním zdrojem příjmů města je turistika. Navštěvovaný je barokní kostel všech svatých (chorvatsky Svih svetih) s dvěma zvonicemi. Kostel byl zbudován v letech 1766 až 1773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní park Medvednica.
Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města.
V Sesvetech sídlí rovněž i muzeum Chorvatského podhoří (chorvatsky Muzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.
Administrativní dělení
Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatsky mjesne zajednice).
Školství
V Sesvetech se nachází jedno gymnázium, jedna střední škola a deset škol základních.
Doprava
Městem prochází ve východo-západním směru železniční trať, která spojuje Záhřeb se Slavonií a se srbskou metropolí Bělehradem.
Silničně je napojeno na dálnici A3 do Slavonského Brodu a na dálnici A4 do Budapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silnice Záhřeb–Sesvete–Dugo Selo.