Semir Pepic

Po rozvodu rodičů se s matkou vrátil do Československa. S judem začal v Hlohovci, později přešel do nedaleké Trnavy a nakonec do tréninkového centra Dukly Banská Bystrica. Svoji sportovní kariéru začal v kategorii polotěžkých vah. Společně s Petrem Jáklem ml. měli pokračovat v úspěších Jiřího Sosny. V roce 1993 se však jejich reprezentační cesty rozdělily, přestože jejich sportovní osudy měly podobnou cestu. Jak Jákla tak Pepice sužovali častá zranění a oba museli ukončit kariéru předčasně na přelomu tisíciletí. Pepic jí však dokázal opět po letech nastartovat.

V roce 1996 se kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě, ale prohrál ve druhém kole s Novozélanďaněm Gowingem na ippon. Po olympijských hrách zápasil dál již mezi těžkými vahami.

Jeho životním turnajem se stalo domácí mistrovství Evropy v Bratislavě v roce 1999, kde vybojoval v kategorii těžkých vah stříbrnou medaili a v kategorii bez rozdílu vah 5. místo. Tento úspěch však draze zaplatil sérii vážných zranění, která znamenala konec sportovní kariéry.

V roce 2000 se jel podívat na olympijské hry jako divák a v Sydney nakonec zůstal. Živil se jako vyhazovač, učil judo a seznámil se s krajanem a emigrantem z bývalého Československa Milošem Kováčikem (účast na MS 1973), který pracoval jako asistent hlavního trenéra reprezentace Austrálie. V roce 2003 začal opět s tvrdým tréninkem a se ziskem australského občanství se dostal okamžitě do reprezentace. Ke kvalifikaci na olympijské hry Australanovi postačilo vyhrát oceánské mistrovství, což v praxi znamenalo porazit Novozélanďana (pokud nějaký byl) a některé z nadšených fanoušků, amatérů z pacifických ostrovů. Účast na olympijských hrách v Athénách tak byla pro zkušeného borce jakým on byl formalitou. Po výhrách nad Kolumbijcem a Američanem se dostal se až do čtvrtfinále, kde nestačil na Íránce Fašandiho. V opravách se do souboje o bronzovou medaili neprobojoval.

V roce 2008 se opět bez větších problémů kvalifikoval na olympijských hrách v Pekingu, kde prohrál v prvním kole po vyrovnaném boji s Kazachem Ichsagalijevem. Sportovní kariéru ukončil až po mistrovství světa v roce 2009.

• Judo FactFiles