Sefardská výslovnost hebrejštiny

Sfaradim|Sefardská výslovnost hebrejštiny zahrnuje množství variací výslovnosti hebrejského jazyka od západní Afriky až po Irák a Orient. Často se pod termínem „sefardská výslovnost“ myslí veškerá neevropská výslovost hebrejštiny, především pak orientálních Židů (kromě jemenských, jejichž výslovnost má jiné kořeny.

Původ

Sefardská výslovnost navazuje na výslovnost palestinskou a to jak ve výslovnosti konsonantů, tak i vokálů, čímž se odlišuje od výslovnosti jemenské i aškenázské. Palestinská výslovnost pravděpodobně přešla do Itálie, odtud se rozšířila rovnoměrně mezi aškenázské a sefardské Židy. Zhruba v pol. 10. století se ujímá jako výslovnost španělských Židů. Po reconquistě v 15. století je výslovnost již ovlivněna jak jazykem ladino, tak i arabštinou a po rozptýlení sefardských Židů do zemí Středomoří a do Nizozemí rovněž i tamními jazyky.

Jako palestinský dialekt (a tudíž považovaný za „původnější“) byla sefardská výslovnost s menšími obměnami zvolena jako výslovnost moderní hebrejštiny v Izraeli. V současnosti pod vlivem izraelské hebrejštiny přejímá tuto výslovnost řada světových obcí, včetně aškenázských.

Charakteristické znaky

Jedním z nejcharakterističtějších znaků sefardské hebrejštiny, který se projevuje i v moderní hebrejštině, je vyslovování šva. V řadě případů je ševa vysloveno (nebo spíše nevysloveno) jako neznělé (quiescent) a to i v případech, kdy v biblické hebrejštině je takové ševa charakterizováno jako znělé (mobile). Další zajímavou odlišností je rozlišování třené a ražené výslovnosti u všech konsonantů, kterých se to týká (bet, gimel, dalet, kaf, pe, tav), ovšem pouze při čtení biblického textu – v tradiční výslovnosti textu Mišny se rozdíl mezi třenou a raženou výslovností konsonantů gimel, dalet a tav ztrácí.

Konsonanty

Evropské komunity používající										Afroasijské komunity používající
Sefardská výslovnost hebrejštiny po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
	ladino			italštinu			nizozemštinu a portugalštinu			arabštinu			aramejštinu			perštinu			gruzínštinu
Písmeno	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka
א	’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		h	h
בּ	b	b		b	b		b	b		b	b		b	b		b	b		b	b
ב	v	v		v	v		b	b		b	b		v, b	v, b		v, b, w	v, b, w		v	v
גּ	g	g		g	g		g	g		g	g		g	g		g	g		g	g
ג	g	g		g	g		ch, h	ħ		gh, ġ	ɣ		gh, ġ	ɣ		gh, ġ	ɣ		g	g
דּ	d	d		d	d		d	d		d	d		d	d		d	d		d	d
ד	d	d		d	d		d	d		d	d		dz	ð		d	d		d	d
ה	h, (ráz)	h, ʔ		h, (ráz)	h, ʔ		h	h		h	h		h	h		h	h		’ (ráz)	ʔ
ו	v	v		v, w	w		v	v		v, w	w		v, w	w		v, w	w		v	v
ז	z	z		z, ṣ, dz, c	z, s^ʕ, ð, ʦ	audio chybí	z	z		z	z		z	z		z	z		z	z
ח	ch, h	ħ		ch, h	ħ		ch, h	ħ		ch, h	ħ		ch, h	ħ		ch, h	ħ		ch, h	ħ
ט	t	t		t	t		t	t		t, ṭ	tˤ		t, ṭ	tˤ		t	t		t	t
י	j	j		j	j		j	j		j	j		j	j		j	j		j	j
כּ	k	k		k	k		k	k		k	k		k	k		k	k		k	k
כ	ch	x		ch	x		ch	x		ch	x		ch	x		ch	x		ch	x
ל	l	l		l	l		l	l		l	l		l	l		l	l		l	l
מ	m	m		m	m		m	m		m	m		m	m		m	m		m	m
נ	n	n		n	n		n	n		n	n		n	n		n	n		n	n
ס	s	s		s	s		s	s		s	s		s	s		s	s		s	s
ע	’ (ráz)	ʔ		’, ^c	ʕ		’, ^c	ʕ								’ (ráz)	ʔ		k, q	q
פּ	p	p		p	p		p	p		p, f	p, f		p, f	p, f		p	p		p	p
פ	f	f		f	f		f	f		f	f		f	f		f	f		p	p
צ	c	ʦ		c	ʦ		c	ʦ		s, ṣ	s^ʕ	audio chybí	s, ṣ	s^ʕ	audio chybí	s, ṣ	s^ʕ	audio chybí	s, ṣ	s^ʕ	audio chybí
ק	k	k		k	k		k	k		k, q	q		k, q	q		k, q	q		k	k
ר	r	r		r	r		r	r		r	r		r	r		r	r		r	r
שׂ	s	s		s	s		s	s		s	s		s	s		s	s		s	s
שׁ	š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ
תּ	t	t		t	t		t	t		t	t		t	t
ת	t	t		d	d		t	t		th, ṯ	θ		th, ṯ	θ		t	t		t	t

Vokály

jméno vokálu	znak vokálu	Sefardská hebrejština
Výslovnost vokálů v sefardské hebrejštině po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
ševa nach	ְ	prázdný vokál
ševa na	ְ	v perštině a; jinak e nebo ə
chatef segol	ֱ	e nebo ə
chatef patach	ֲ	a
chatef kamec	ֳ	o
chirek	ִ	i
chirek male	י ִ	i
cere	ֵ	e
cere male	י ֵ	e
segol	ֶ	e
patach	ַ	a
kamec	ָ	a
cholem	ׂ	o
cholem male	וֹ	o
kibuc	ֻ	u
šurek	וּ	u

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.