Samuel Štefan Osuský

Pocházel z rodiny koželuha. Po absolvování lidové školy v rodišti a měšťanky v Modre studoval na gymnáziu v Trnavě, v letech 1903–1906 na evangelickém lyceu a v letech 1906–1910 na Teologické akademii v Bratislavě. Ve studiích dále pokračoval na univerzitách v Erlangenu, Jeně a v Lipsku. V letech 1919–1922 absolvoval studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a dosáhl zde doktorátu filozofie na základě rigorózní práce Nástin psychologie náboženství (1922). Dálkově studoval na Právnické akademii v Prešově a toto studium ukončil také doktorátem roku 1941.

Od roku 1919 byl mimořádný, v letech 1920–1933 řádný profesor filozofie a v letech 1933–1950 smluvní profesor na České evangelické bohoslovecké fakultě v Bratislavě. Přednášel zde dějiny filozofie, psychologii náboženství, pedagogiku a sociologii. Předsedal Štúrově evangelické společnosti založené roku 1936. Spolu s Janem Kvačalom založil a spoluredigoval konzervativní evangelický teologický časopis Věda a víra, který vycházel v letech 1930–1933. Dále byl místopředsedou Slovenské ligy na Slovensku a předsedou jejího Literárního odboru. V letech 1945–1948 působil jako předseda filozofické odboru Matice Slovenské, jehož členem byl od jeho založení v roce 1940. Významná byla i jeho činnost v Evangelické církve a. v. na Slovensku, ať už jako faráře (Dačov Lom, Bratislava), nebo jako biskupa západního distriktu (1933–1946) a generálního kněze západního distriktu církve (1946–1951).

Osuský vyšel z národně uvědomělého prostředí. Během studií na lyceu podepsal memorandum, ve kterém se studenti dožadovali přednášek ve slovenském jazyce. V podmínkách samostatného Československa se zasloužil o vybudování slovenského evangelického teologického školství. Vychoval několik generací evangelické kněžské inteligence. Svoji církev reprezentoval na mezinárodních kongresech.

Během druhé světové války byl pro své smýšlení na čas vězněn. V důchodu žil nejprve v rodišti, od roku 1967 v Senici a v Myjavě, kde i zemřel. Pochován je v rodišti. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

Těžištěm tvorby S. Osuského byly dějiny filozofie a teologie. Největší uznání získal dílem První slovenské dějiny filozofie, v nichž jako první na Slovensku komplexně podal dějiny světové a československé filozofie.

• In: Služba, 2, 1938, č.. 5, s. 134 - 143.
• POLAKOVIČ, Š. (Rec.): S. Š. Osuský: První slovenské dějiny filozofie. In: Filozofický sborník, 1940, č.. 1, s. 48 - 56.
• Štúra, S.: Osuského dějiny filozofie. In: Služba IV, 1940, č.. 2, s. 61 - 63.
• Píší, M.: Filozofické a literární dílo dr. Samuela čt. Osuského. In: Služba, 12, 1948, č.. 5 - 6, s. 154 - 158.
• KOSTKA, J.: Buržoazní filozofie v letech 1918 - 1938. In: Přehled dějin české filozofie. Bratislava, 1965, s.. 394 - 395.
• KOSTKA, J.: In: Ev. posel zpod Tater, 58, 1968, č.. 12, s. 100.
• VÁROSSOVÁ, E.: K stoleté S. Š. Osuského. In: Filozofie, 1988, č.. 6, s. 734 - 737.
• In: Slovenský biografický slovník IV. Martin, 1990, s.. 335 - 336.
• Munz, T.: S. Š. Osuský. In: Filozofie, 1994, č.. 7, s. 468 - 472.
• Gazík, P.: Náboženské myšlení S. Š. Osuského. Bratislava, 1995 (habilitační práce).
• S. Š. Osuský. In: Dějiny filozofie na Slovensku v XX. století. Bratislava, 1998, s.. 105 - 108.
• KOSTKA, J.: Odkaz Osuského "Prvních Slovenská dějin filozofie". In: Tamtéž, s.. 109 - 115.
• VÁROSSOVÁ, E.: S. Š. Osuský. In: Slovník českých filosofů. Brno, 1998, s.. 430 - 431.
• Bakoš, V.: S. Š. Osuský jako historik filozofie. In: Filozofie, 2008, č.. 10, s. 849 - 862.
• Letz, J.: S. Š. Osuský. In: Slovenská křesťanská filozofie 20. století a její perspektivy, 2011, s. 248 - 253, 340 - 341.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Štefan Osuský na slovenské Wikipedii.