Samospráva Jihočeského kraje

Návrh českých žup z roku 1920

Po vzniku Československa byla převzata organizační struktura z Habsburské monarchie. Veřejná správa tím pádem byla prováděna na úrovní obecní, okresní a zemské. Celé území Jihomoravského kraje tak spadalo do kompetencí českého zemského správního výboru.[3]

Na základě zákona č. 126/1920 Sb., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, měly vzniknout samosprávné jednotky, které by rozdělovaly Československo do 21 žup (s výjimkou Prahy), přičemž území dnešního Jihočeského kraje by pokrývala Českobudějovická župa, jihozápadní část Pražské župy a jihovýchodní část Plzeňské župy. Zákon však vstoupil v platnost pouze na Slovensku 1. ledna 1923 a v Česku byl stále odkládán a v platnost nevstoupil nikdy.[4]

Dne 1. ledna 1928 vstoupil v platnost zákon č. 125/1927 Sb., o organizaci politické správy, který nahradil župní zákon a reformoval zemské zřízení, ale dále zachovával územní strukturu z Habsburské monarchie (kromě nové země Moravskoslezské, která vznikla spojením zemí Moravské a Slezské.)[5]

Mezi roky 1938 a 1945 spadala část území dnešního Jihočeského kraje do pohraničí připojené k Německé říši. Během Protektorátu byly Čechy a Morava rozděleny do 19 oberlandrátů, pod které spadala správa těchto oblastí.[6]

Vládním nařízením č. 4/1945 Sb. veřejná správa spadala do kompetencí místních, okresních a zemských výborů. Zákonem č. 280/1948 Sb. byly zrušeny zemské národní výbory, byly vytvořeny krajské národní výbory a vznikl společně s dalšími 18 kraji Českobudějovický kraj, který se svojí rozlohou podobá dnešnímu Jihočeskému kraji.

V roce 1960 bylo předchozí krajské uspořádání přijetím zákona 36/1960 Sb. nahrazeno. Vzniklo tak 10 krajů, včetně kraje Jihočeského a byly také určeny okresy na jeho území, které přetrvávají dodnes. Kromě okresu Pelhřimov, který je nyní součástí Vysočiny, je území kraje velmi podobné tomu dnešnímu. V roce 1990 byly zrušeny dosavadní krajské výbory, ale tyto kraje stále existují jako formální územní jednotka dodnes.[7]

Vedoucími tajemníky KV KSČ Jihočeského kraje byli:[8][9]

• Josef Paleček – 1945 – 1950
• Jiří Hendrych – od 1953[10]
• Lubomír Štrougal – 1957[10] – 1959[11]
• Oldřich Pavlovský – ≤1960[12] – ≥1962[13]
• Jaroslav Trojan – 1963 – 22. březen 1968 (dočasné vedení: interbrigadista Leopold Hofman)
• Jan Duba – květen 1968 – květen 1969
• Jaroslav Hejna – 15. 5. 1969[10] – 1977
• František Pitra – 1977 – 1981
• Miroslav Slavík – od 1981 – revoluce

Vedle nich působili i předsedové krajského národního výboru Jihočeského kraje jakožto představitelé státní správy kraje.

Volby v roce 2000 vyhrála s více než 25 % hlasů ODS, která také získala post hejtmana pro Jana Zahradníka. Koalici utvořila společně s Čtyřkoalicí a ČSSD (celkem 37 mandátů). V jedenáctičlenné radě tedy zasedli čtyři zástupci ODS, čtyři zástupci Čtyřkoalice a dva zástupci ČSSD.[14]

O čtyři roky později se opět vítězem voleb stala ODS (44,19 %), která se na vedení rady dohodla s KDU-ČSL (celkem 33 zastupitelů). Sedm křesel obsadil vítěz voleb, tři křesla připadla KDU-ČSL a jedenácté křeslo bylo na nabídnuto lídrovi kandidátky SNK, aniž by se strana podílela na koalici. Hejtmanem se opět stal Jan Zahradník.[15]

Krajské volby v Jihočeském kraji zaznamenaly v roce 2008 zatím největší volební účast (40,78 %) a vítězem se stala ČSSD se ziskem 33,80 %. Koalice nakonec vznikla s druhým v pořadí, kterým byla ODS (29,63 %). Sociální demokracie obsadila sedm míst v radě a hejtmanem se stal Jiří Zimola. ODS měla v radě zastoupení zbylých čtyř křesel. Tato velká koalice získala celkem 41 zastupitelů.[16]

Volby v roce 2012 opět opanovala ČSSD (27,99 %), která vytvořila koalici s KSČM (19,37 %). Hejtmanem se stal opět Jiří Zimola a ČSSD získala v radě osm křesel, zatímco KSČM tři. Koalice měla celkem 31 zastupitelů.[17]

Po krajských volbách v roce 2016 Radu kraje tvořila ČSSD, ANO a Jihočeši 2012 (celkem 31 zastupitelů). Hejtmanem se stal Jiří Zimola (ČSSD). V dubnu příštího roku se však tato koalice rozpadla a vznikla nová na základě domluvy ČSSD, PRO JIŽNÍ ČECHY - Starostové + HOPB + TOP 09, KDU-ČSL a Jihočeši 2012 (celkem 28 zastupitelů). Novou hejtmankou se stala Ivana Stráská (ČSSD).[18]