Sídliště Severní Terasa

Částečně původní panelovým dům konstrukční soustavy T06B[1] s meziokenními vložkami z modrého plechu.

Další původní panelový dům vedle domu již zatepleného

První plány na zástavbu v severní části města zahrnující kromě okraje Severní Terasy především Skřivánek představil drážďanský architekt Klett roku 1907.[2] Další návrhy přinesla urbanistická soutěž v roce 1928, kdy první místo získal návrh německého architekta Otty Mefferta z Hannoveru.[3] Této soutěže se zúčastnila i umělecká škola Bauhaus v Desavě. Její návrh zpracoval student Arieh Sharon pod vedením dvou učitelů jako svou diplomovou práci. Žádný z těchto návrhů nakonec nebyl realizován a území zůstalo převážně zemědělsky využívané.[4]

V roce 1962 byla vyhlášena Městským národním výborem soutěž na nové sídliště v lokalitě mezi Stříbrníky a Kočkovem. Soutěže se zúčastnilo 31 týmů z celé země, předsedou komise byl syn architekta Josefa Gočára Jiří Gočár. Zvítězil návrh místních architektů Václava Krejčího, Josefa Gabriela a Mojmíra Böhma.[5] Podrobný plán byl zpracován v roce 1965 a s výstavbou začal podnik Pozemní stavby Ústí nad Labem v roce 1967. V návrhu bylo sídliště rozděleno do 4 okrsků (3 kolem parku, 4. v oblasti Stříbrníků). Každý měl mít své jesle, mateřskou školku, základní školu a obchodní středisko. I tento plán byl později upravován a upřesňován až do roku 1986, například původně šestnáctipatrové domy musely být sníženy o čtyři patra a obchodní střediska se vybudovala pouze dvě. Kromě klasických panelových bytových domů byl také postaven dům hotelového bydlení. Tento druh bydlení měl sloužit především pro bezdětné páry a jednotlivce, dokud svou domácnost nerozšíří.[6] Dále bylo plánováno kromě základních prodejen i několik specializovaných, kulturní dům, rozhlasové studio, pošta, hotel a několik sportovních zařízení včetně krytého bazénu. Velká část těchto zařízení měla stát v plánovaném centru obvodu, ze kterého se postavil pouze hotel Máj a budovy krajské politické školy (pozdější rektorát UJEP). Též se začalo stavět sektorové centrum, avšak po revoluci nebylo dostavěno a v roce 2009 bylo torzo zbouráno.[7][8] Celkově bylo naplánováno a postaveno 6 750 bytů, ve kterých dle tehdejších přepočtů mělo bydlet 21 000 obyvatel. Po roce 1989 probíhají průběžné opravy a revitalizace jednotlivých panelových domů, dalších objektů a veřejných prostor. [9] Také byly některé ulice přejmenovány (např. Družby na Špálova) a rozděleny (např. Gagarinova na Gagarinovu, Glennovu a Oblou).[10]

Sídliště se začalo stavět pomocí konstrukční soustavy T 06 B. Některé zdroje uvádí informaci o tom, že po roce 1970 se zaváděla soustava B 70, díky které mělo být dosaženo rozmanitějších dispozic bytů.[9] Taktéž se však objevují tvrzení o tom, že soustava B 70 se prvně použila až na později stavěném sídlišti v Krásném Břězně a zde byla užita pouze zmíněná T 06 B.[12]

Nacházejí se zde čtyřpatrové, šestipatrové a dvanáctipatrové bodové domy, dále pak podélné osmipatrové. Zajímavostí je, že několik těchto podélných domů (v ulicích Pod Parkem a Větrná) se podařilo umístit na železobetonovou podnož a byly tedy průchozí. Část těchto průchodů byla po roce 1989 vyzděna a v prostorech vznikly obchody. Toto řešení hlavní autor Terasy kritizoval.[13] V panelových domech se nachází byty od velikosti 1+kk (garsoniéry) po 4+1. [9]

Na Severní Terase se nachází řada sochařských děl. Ty stojí především v Centrálním parku a dále pak u staveb občanské vybavenosti. Až na výjimky jsou všechny tematicky sjednocené, hlavním motivem je rodina a mateřství. Také se zde nachází mozaiky například na stěně základní školy Mírové. Některé sochy musely být v pozdějších dobách přemístěny, například z parkového náměstí, které dnes neslouží svému účelu.[9]

• 
  Dvojstranná mozaika s dětmi v Ladově ulici
• 
  Další oboustranná mozaika před věžáky v Muchově ulici
• 
  Dvojstranná mozaika s dětmi v Ladově ulici
• 
  Socha ve vypuštěné laguně ve středu Centrálního parku
• 
  Sochy na rodinné motivy
• 
  Socha na motiv mateřství
• 
  Sousoší na motivy rodiny v parku
• 
  Sousoší tanečnic v parku
• 
  Mozaika na budově Základní školy Mírové od Miroslava Houry[14]

Většina veřejných staveb v původní podobě má fasádu tvořenou bílými nezdobnými mozaikovými obklady a modrými nebo červenými boletickými panely.

• 
  Modré boletické panely na budově gymnázia
• 
  Červené boletické panely
• 
  Bílá mozaika
• 
  Břidlicové obklady, nejen na veřejných budovách

V závorce uvedeno původní jméno s rokem poslední změny názvu.[10]

Dům hotelového bydlení na kraji sídliště u čtyřproudé komunikace v ulici Sociální Péče

Střed parku s věžáky v ulici Stavbařů

Panelové domy s umělými atikami v ulici Maková

Již v soutěžním návrhu hlavní komunikace (dnešní ulice Mezní, Krušnohorská a Sociální péče) obkružují sídliště a uvnitř nejsou téměř žádné průjezdné. Toto řešení, dle autora, zajišťuje klid a bezpečnost uvnitř samotného celku. [13] Nejvíce vozidel podle celostátního sčítání dopravy z roku 2016 projelo čtyřproudovou ulicí Sociální péče, která pokračuje na Bukov a do Božtěšic, průměrně se jednalo o 18 007 vozidel za den. Ulicí Mezní, která slouží čistě k obsluze sídliště, dle stejného sčítání, projelo za den průměrně 2 995 vozidel.[15]

Hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem trolejbusovými a autobusovými linky. V roce 2020 také jezdila bezplatná sezónní linka pro svoz a odvoz cyklistů na Labskou cyklostezku.[16] Nachází se zde konečné zastávky Mírová a Severní Terasa.

Fungují zde dvě původní obchodní střediska - Horizont a Cíl, kde se nachází menší obchody, Norma, restaurace a kavárny. V 90. letech přibyly dvě řady menších obchůdků v původních průchodech domů na podnožích, jedna v ulici Větrná, druhá v ulici Pod Parkem.[13] Zcela novým supermarketem je Billa v ulici Ladova. V blízkosti se též nachází hypermarket Albert a pošta na Stříbrníkách.

Městský obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa využívá park ke konání různých kulturních akcí. Mezi tradiční akce patří pálení čarodějnic, Halloween na laguně, rozsvěcování vánočního stromečku a Den Severní Terasy, jež se slaví od roku 2009.[20] Od roku 2016 se také pořádá běh Rainbow run, který kromě klasického běhu zahrnuje i házení barevných prášků a doprovodný program.[21][22] Krom toho se zde nachází několik menších multifunkčních volnočasových a kulturních center.

Pohled z Erbenova vyhlídka na Severní Terasu v zimě. V pozadí nejdříve Střížovický vrch, dále České středohoří vlevo, vpravo Krušné hory

Severní Terasa se nachází na vyvýšenině oproti městu ve nadmořské výšce kolem 290 m n. m. Díky tomu je z ní možný výhled na vrcholy Českého Středohoří jako například Milešovka nebo Kletečná. V okolí se nachází vrcholy Holoměř (294.m n. m.), Velký Brand (436 m n. m.) poblíž Erbenovy rozhledny a vrch Čepec (478 m n. m.) Přímo u sídliště leží údolí, kterým protéká Chuderovský potok. Za ním začíná chráněná krajinná oblast České Středohoří.

Kulturní zeleň je zastoupena především Centrálním parkem tvořícím středovou část sídliště. Vodním prvkem je zde uměle vytvořená laguna, kde přebývají kachny nebo některé chráněné druhy žáb.[23] Celé sídliště se již delší dobu potýká s přemnožením prasete divokého.[24]

• KREJČÍ, Václav. Ústí nad Labem - rozvoj města: 1950-2010. Ústí nad Labem: Ústí nad Labem : Statutární město Ústí nad Labem, 2013. 341 s. (Ústecká vlastivěda; sv. 9). ISBN 978-80-86646-39-8.
• SKŘIVÁNKOVÁ, Lucie; ŠVÁCHA, Rostlislav; NOVOTNÁ, Eva. Paneláci. 1, Padesát sídlišť v českých zemích : kritický katalog k cyklu výstav Příběh paneláku. Příprava vydání Jirkalová Karolína. 1. vyd. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2016. 463 s. ISBN 978-80-7101-161-3.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sídliště Severní Terasa na Wikimedia Commons
• Ústí nad Labem-Severní Terasa, oficiální web městského obvodu

	Skorotice	Božtěšice	Chuderov
	Bukov		Kočkov
		Sídliště Severní Terasa
	Skřivánek (Sídliště Hornická-Stará)	Skřivánek (Sídliště Hornická-Stará)	Stříbrníky