Textilní síť
Z historie sítí
Zhotovování sítí patří k nejstarším rukodělným technikám (viz snímek zbytku sítě z mladší doby kamenné). Archeologické nálezy z roku 2018 v jedné korejské jeskyni dokazují (podle univerzity Yonsei), že se rybářské sítě používaly už před 19 000 lety.[2] První stroje na vázání (uzlování) sítí se objevily na přelomu 18. a 19. století. Z tohoto období se zachoval např. nákres Jacquardova aparátu z roku 1804 (nákres v galerii snímků). Asi od poloviny 19. století se vyráběly sítě průmyslovým způsobem na bobinetech a od 2. poloviny 20. století na speciálně konstruovaných tkacích a splétacích strojích a především na rašlech. V 21. století se vyrábějí textilní sítě v mnoha formách s použitím na různých úsecích ekonomiky. Číselné údaje o celosvětovém rozsahu použití jsou známé jen ze sektoru zemědělství, pro který bylo v roce 2010 vyrobeno asi 1,8 milionů tun síťovin.[3]
Ručně zhotovené sítě
U ruční výroby sítí uzlováním se často rozlišují dvě techniky:[4]
- Síťování (angl.: netting), kde se tvoří oka a uzly z jedné niti, která prochází celou sítí. K práci se používá síťovací jehla (snímek v Galerii) a pomocné dřívko, nitě z přírodních nebo umělých vláken skané nebo spletené do provazů.
- Vázání (angl. knitting) se liší od síťování tím, že se spolu zauzluje řada nití nebo provazů vedle sebe.
- Sítě se dají zhotovovat z velkého množství různých druhů uzlů (liščí, hadí, pythonový atd.), pro tvar (čtvercový, obdélníkový trojúhelníkový) a velikost ok existuje mnoho možností.[5]
- Pevnost (soudržnost) uzlů se udává s 50 až 80 % pevnosti skaných nití. Odolnost proti oděru v závislosti na použitém materiálu: Ve srovnání s bavlněnou přízí má např. konopná příze a polyesterový filament trojnásobnou pevnost a polyamidový filament 4 až 5 násobnou.[6]
- Použití: původně hlavně na rybářské sítě, v 21. století většinou jako hobby
- Ručně háčkované sítě tvoří často část háčkovaných vzorů menších deček, záclonek a pod. Háčkování se většinou provozuje jako hobby, výrobky jsou jen ojediněle nabízeny k prodeji.[7]
Strojová výroba sítí
Vázací (uzlovací) stroje
Strojní vázání (uzlování) se provádí asi od konce 19. století na zařízeních podobné konstrukce jako jsou bobinety. Síť sestává ze systému dvou nití, tj z osnovy a z útku. Útkové niti jsou navinuty na drobných cívečkách uložených v plochých čluncích, jejichž počet je shodný s počtem osnovních nití. Při každé otáčce stroje se člunek pohybuje kolmo k osnově a nitě se s pomocí speciální háčkové jehly formují tak, že se z nich vytvoří tkalcovský uzel a po celé pracovní šířce stroje vzniká čtvercová síťová struktura.[8]
Stroje se stavějí s pracovní šířkou do 8 metrů s hustotou uzlů až 10/cm při maximálních otáčkách 22 /min. Sítě se vyrábějí ze skaných (až 12x) filamentových přízí z polyethylenu a polyamidu k výhradnímu použití na rybolov.[9]
Bezuzlové sítě
- Rašlové sítě se vyrábějí ze syntetických filamentů i přírodních materiálů nejčastěji v tylové nebo filetové vazbě (viz nákres vpravo).[10]
- Rašlové sítě jsou pevnější v tahu a v oděru než uzlované výrobky, spojnice u rybářských sítí jsou však o něco tlustší a rašlové sítě mohou být dražší než uzlované.[11]
- Stroje jsou konstruovány v mnoha variantách přizpůsobených použití sítí – od nejjemnějšího dělení (12,6 jehel/cm) např. pro podklady (půdice) na paličkované krajky přes sportovní, obalové, bezpečnostní, rybářské sítě, geosítě až po sítě k přepravě velmi těžkých předmětů (z dyneemy nebo z kevlaru) aj. Stroje se stavějí s pracovní šířkou do cca 6,5 metru s výkonem do 600 obr./ min.[12] [13]
- Zkříženě proplétané sítě
- Bezuzlové sítě japonské firmy Nitto Seimo se vyrábějí proplétáním skaných filamentů technikou znázorněnou na nákresu vpravo. Předností těchto sítí je jen nepatrné snížení pevnosti ve spojnicích nití. Údaje o konstrukci a výkonu zařízení nebyly dosud (2018) publikovány. Stroje se začaly vyrábět v roce 1925, sítě tohoto druhu nahradily v 21. století v japonském rybolovu uzlované i rašlové výrobky.[14]
- Sítě tkané perlinkovou vazbou
- Princip perlinkové vazby tkanin, známý už od starověku, je naznačen na nákresu vpravo dole. Dvě sousední osnovní niti se vzájemně překřižují a tak fixují polohu útku v řídkých tkaninách.[15]
- V 21. století jsou zařízení k tvorbě perlinkové vazby adaptována např. na pneumatických[16] i hydraulických tkacích strojích, které se staví s pracovní šířkou do 540 m s výkonem až 720 obr./min.
- Dají se na nich vyrábět velmi jemné sítě s maximální dostavou osnovy 30 nití na centimetr.[17] Známé je použití tkaných sítovin např. jako záclonovina, voál i jako geotextilie.
- Sítě ze zátažných pletenin
- Vyrábějí se na okrouhlých i plochých pletacích strojích v jednolícní vazbě přenášením oček.[18]
- Síťovina z plochých strojů se používá na svrchní ošacení.
- Okrouhlé stroje jsou konstruovány na obaly, bandáže a jiné technické textilie nebo na módní punčochové zboží (petinet, fishnet). Stavějí se s průměrem asi do 360 mm, s cca 2 jehlami/cm při výkonu do 600 obr./min.[19] [20]
- Paličkovaná síť
- Strojově paličkované sítě se dají vyrábět na bobinetových strojích. Síť zde vzniká ovíjením osnovních nití dvěma útky.
- Bobinetové stroje se v posledních letech používají jen k malosériové výrobě speciálně vzorovaných a technických síťovin.
- Strojově háčkované sítě
- se zhotovují na galonových strojích. Stroje jsou konstruovány k výrobě háčkovaných stuh a podobného úzkého zboží. S pomocí vzorovacího zařízení je možné na stroji vytvářet síťové struktury, které se používají zejména na lemování stuh.
Galerie sítí
- Zbytky rybářské sítě asi osm tisíc let staré
- Nákres Jacqurdova uzlovacího stroje (1804)
- Síťovací jehlice
- Ručně vázané lípové lýko
- Ručně háčkovaná síť z bavlněné příze
- Jednoduchý a dvojitý uzel na rybářských sítích
- Struktura rašlové sítě s filetovou vazbou
- Tkaná síťovina
- Struktura bobinetu
- Síťové punčochy z polyamidu
Literatura
Reference
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 491-492
- Evidence of 29 000 year old fishing nets [online]. economynext, 2018-08-07 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky)
- Technical Textiles for Agricultural Applications [online]. Inernational Interdisciplinary Journal, 2017 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-31. (anglicky)
- Archive [online]. ropework, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- Uzly a uzlíky [online]. gringo, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (česky)
- Synthetic fibres for fishing gear [online]. Central Institute of Fisheries Technology, 2015-10-13 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Filetové háčkování [online]. českéNápady, 2012-2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (česky)
- Schöner: Spitzen, Enzyklopädie der Spitzentechniken, VEB Fachbuchverlag Leipzig, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 131-133
- Double knot Netting Machine [online]. SNC, 2015-10-13 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Rašlové sítě a úplety [online]. SitěCZ, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (česky)
- Gabriel/Lange/Dahm/Wendt: Fish Catching Methods of the World, John Wiley & Sons 2008, ISBN 9780470995631, str. 187-189
- Raschel Machine [online]. Siang May, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. (anglicky)
- Netzmaschinen [online]. Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (německy)
- About Nitto Seimo [online]. Unimar, 2015 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Complex weaves [online]. Encyclopaedia Britanica, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- EasyLeno [online]. Dornier, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky)
- Leno Webmaschine Wasserstrahl [online]. Qingdao Xinrunju, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky)
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 710
- Net Knitting Machine [online]. Dah Heer, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Fishnet Stockings [online]. Walmart, 2018 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. (anglicky)