Rybářská brána (České Budějovice)

Veduta od západu s Rybářskou branou, Solnicí, střechou Polygonální bašty a štítem kostela Obětování Panny Marie

Datování stavby není zcela jasné, Tomáš Durdík připouští možnou souvislost s budějovickým hradem (tj. 13. století) nebo rozšiřováním městských hradeb za Václava IV. (tj. od konce 14. století).[3] Původně nízká branka zajišťující přístup k vodě se vyvinula ve vysokou hranolovou věž s lomeným gotickým průjezdem[4] vybaveným vraty a snad i hřebenem.[1] Rozměry se blížila Železné panně nebo Rabenštejnské věži. Nad průjezdem následovala přinejmenším dvě patra vybavená pravoúhlými okny.[1] Hrany zpevňovala kamenná armatura. Nejvyšší patro kryla vysoká valbová střecha (dlátek) opatřená v každém směru vikýřem s pultovou stříškou.[1] K bráně přiléhala z městské strany strážnice a z venkovní jatka.[1]

Dědicové Předního mlýna po zesnulém Vincenci Karabáčkovi, Antonín, Čeněk a Anna, 21. března 1872 prodali mlýn za 60 tisíc zlatých spolku krupařů.[5] Ti původní stavbu odstranili a během téhož roku na jeho místě postavili První společenský umělecký válcový mlýn, dnešní hotel Budweis. Krupaři si u městské rady vymohli zboření Rybářské brány pod záminkou lepšího přístupu k mlýnu.[2] Není známo, že by Přední mlýn (původně zvaný Dvorský), který byl v provozu již od konce 13. století, měl s branou nějaké potíže. Jan Schinko vyslovuje domněnku, že skutečným důvodem mohla být evidence průjezdů branou strážným, které se krupaři odstraněním brány zbavili.[5]

Kolem roku 1992, k příležitosti 120 let odstranění, se začalo uvažovat o obnově brány.[5] V roce 1995[6] připravila společnost BAHA studii na obnovení Pražské a Rybářské brány. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.[7]