Ruj vlasatá

Ruj vlasatá je jedovatá a citlivým jedincům může způsobit podráždění pokožky (puchýře, vyrážky aj.).

Původní rozšíření v jižní Evropě – Středozemí až po Balkán, Maďarsko, Ukrajinu, Krym, Kavkaz.[2] Severní hranice areálu zasahuje až na Slovensko. V Asii je rozšířena v Himálaji a ve střední Číně. V Evropě roste přirozeně v jižních oblastech, severní hranice areálu prochází střední Evropou. Na Slovensku roste na čtyřech pravděpodobně přirozených lokalitách. Často je vysazována v parcích. Oblast výskytu v Asii zasahuje až do střední Číny či do Himálají.[L 2]

Nejvíce ruji vlasaté vyhovuje teplá výslunná poloha (čím slunnější stanoviště, tím lepší růst a krásnější podzimní, u červenolistých kultivarů celoroční vybarvení). Ale snesou i polostín. Dobře rostou v průměrné zahradní půdě, dávají však přednost suššímu na vápník bohatšímu stanovišti. V krutých zimách na nechráněném stanovišti mohou namrznout, dobře však obrůstají.[L 1]

Svým zvláštním olistěním, celkovým habitem, květenstvím i plodenstvím jsou poměrně odlišné a příliš se nehodí ke kombinaci s jinými rostlinami. Jsou vyloženými solitérami (v pozdějším věku potřebují větší, několikametrové plochy), popřípadě se hodí k předsadbě a lemování vyšších stromových kulis (okraj lesa, apod.). Červenolisté kultivary rostou pomaleji a jsou velmi významnými solitérami , pokud jsou pravidelně seřezávány, lze je použít i do menších výsadeb, kde mohou být výraznou dominantou. V krajinářských úpravách se ruj doporučuje vysazovat do 350 m n. m.[L 1]

Množí se výsevem stratifikovaného osiva na jaře do studeného pařeniště, kořenovými řízky (sázejí se na podzim do truhlíků a skleníků - hlavně červenolisté kultivary) nebo i řízkováním za použití stimulátoru.[L 1] Množení řízkováním je obtížné, často se používá roubování kultivarů.

Listy jsou bohaté na třísloviny, proto bývá ruj vlasatá někdy pěstována na plantážích.[L 2] Ruj je s oblibou pěstována v parcích a zahradách. Dřevo se někdy využívá v řezbářství (intarzie), např. při výrobě obrazových rámů. Využívá se do větrolamů, jako pokryvná a okrasná dřevina, také pro výrobu tříslovin z listů.[2]

Sirup z Cotinus coggygria může chránit jaterní tkáň před účinky jedovatých látek. Účinky jsou zkoumány.[3]

• Cotinus coggygria 'Purpureus' – zelené listy, karmínově červené, chlupaté plodenství
• Cotinus coggygria 'Pendulus' – převislé větve
• Cotinus coggygria 'Rubrifolius' – temně červené listy, červené plodenství
• Cotinus coggygria 'Royal Purple' – intenzívně černočervené listy
• Cotinus coggygria 'Notcutt’s Variety' – červené listy s růžovými květy
• Cotinus coggygria 'Nordine' – purpurové listy a květenství
• Cotinus coggygria 'Red Beauty' – tmavě červené listy
• Cotinus coggygria 'Daydream' – zelené listy, krémový vzhled plodenství

V angličtině se nazývá „Smoke tree“ (kouřový strom) díky jeho chlupům na plodenství, které budí zdání, že je keř zahalen v oblaku kouře.