Rudolice (Most)

Rudolice na katastrálním území Rudolice nad Bílinou (německy Rudelsdorf an der Biela) jsou místní část statutárního města Mostu. Bývalá obec se rozkládá v nadmořské výšce 230 metrů převážně na levém břehu řeky Bíliny pod jižním svahem kopce Špičák. Napojovala se na jihovýchodní část starého města Mostu. V 60. letech 20. století byla část Rudolic zbořena z důvodu výstavby dopravních komunikací. Po výstavbě současného Mostu je zbývající zástavba situována v severovýchodní části města, oddělená železnicí a silnicí č. I/13.

Rudolice
Pohled na Rudolice nad Bílinou od severu
Lokalita
Charakterčást města
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Zeměpisné souřadnice50°30′38″ s. š., 13°39′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel206 (2011)[1]
Katastrální územíRudolice nad Bílinou (1,77 km²)
PSČ434 01
Počet domů93 (2011)[1]
Rudolice
Další údaje
Kód části obce99686
Kód k. ú.699691
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen od osobního jména Rudolf (ve významu ves lidí Rudolfových), které bylo později zaměněno se jménem Rudolt. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: in Rudolfsdorf (1298), Rudolfsdorf (1328, 1349), v Rudolci (1502), Rudoltice (1531), Rudelsdorf (1787, 1833) a Rudolice nad Bílinou nebo Rudelsdorf an der Biela.[2]

Historie

Historický pohled na náves obce Rudolice nad Bílinou
Katastrální území Mostu
Místní části Mostu


První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1298. Převážná část vesnice se během středověku stala majetkem cisterciáckého kláštera Osek, který je vykoupil převážně od mosteckých měšťanů. Na jižních svazích kopce Špičáku se rozkládaly vinice. Obec zůstala součástí panství kláštera v Oseku až do roku 1848, kdy se Rudolice staly osadou obce Střimice, ovšem spadaly do farního obvodu Vtelno. V Rudolicích se nacházel vrchnostenský dvůr, myslivna a mlýn, které vlastnil osecký klášter.

Největší rozvoj obce probíhal v letech 1921–1930, kdy počet domů vzrostl ze 33 na 170 a počet obyvatel se zvýšil za deset let z 389 na 1279. V obci nebyla dlouhou dobu škola a děti chodily do Vtelna nebo do Mostu. Z důvodu zvýšení počtu obyvatel začalo v roce 1927 vyučování v pobočce mostecké obecné školy chlapecké v Mostě a od roku 1929 se stala samostatnou trojtřídní obecnou školou. Na počátku 20. století se Rudolice odtrhly od Střimic a vytvořily vlastní obec, ovšem v období okupace se staly součástí Mostu. Za druhé světové války byla v obci česká škola zrušena a stala se z ní německá obecná škola. Po skončení války se škola opět obnovila. V té době se také Rudolice opět osamostatnily, ovšem již v roce 1947 byly opět připojeny k Mostu jako jeho část. Po roce 1949 v obci vznikla strojní a traktorová stanice, která zde existovala do roku 1962.

Větší část obce včetně barokní kaple Navštívení Panny Marie z 18. století byla postupně zlikvidována ve druhé polovině šedesátých let 20. století kvůli výstavbě tzv. Mosteckého koridoru a nového mosteckého železničního a autobusového nádraží. Škola s prvním a pátým ročníkem v obci existovala do roku 1969, poté děti chodily do Mostu na 3. základní školu.

V Rudolicích nad Bílinou nachází sběrný dvůr v Šikmé ulici a ve Školní ulici sídlí městský útulek pro zvířata. Na jižním svahu vrchu Špičák byly roku 1977 založeny vinice,[3] zhruba v místech, kde se nacházely již ve středověku. Jihovýchodně od Rudolic se nachází romské ghetto na sídlišti Chanov.

Rudolice jsou místní částí a katastrálním územím Mostu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][5]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1322832452993183891 279826839304217150158206
Domy 242829293233170238.7664746793
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Most.

Seznam ulic

  • Chanovská
  • K Vodárně
  • Ke skále
  • Ke Špičáku
  • Mlýnská
  • náměstí Svobody
  • Na Výšině
  • Školní
  • Šikmá

Pamětihodnosti

Na katastrálním území Rudolice nad Bílinou se nachází torzo vodního mlýna, původně renesanční stavby s barokní a klasicistní přestavbou. Objekt, evidovaný na seznamu kulturních památek, je v havarijním stavu a bez technického vybavení.[6]

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 611.
  3. O vinařství na Mostecku. www.e-region.cz [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-27.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
  6. Seznam ohrožených nemovitých památek:vodní mlýn [online]. Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.

Literatura

  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 60.

Externí odkazy

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) Vtelno (k. ú. Vtelno)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.