Rudolf Maria Mandé

Pocházel z herecké rodiny. Otec byl hercem a tajemníkem Neues Deutsches Theater v Praze a matka, za svobodna Buriánová, byla příbuznou Karla a Emila Burianových. Po maturitě na gymnáziu studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Hru na klavír studoval v soukromé hudební škole Adolfa Mikeše a dirigování na Pražské konzervatoři u Rudolfa Karla, Pavla Dědečka a Otakara Ostrčila. Své hudební vzdělání ještě rozšířil na Německé akademii hudby v Praze a na Akademii hudby ve Vídni.

V roce 1928 se stal korepetitorem a dirigentem Národního divadla a v roce 1938 dirigentem orchestru a hudebním referentem Československého rozhlasu. Léta 1943–1945 strávil v nacistickém vězení. Po osvobození v roce 1945 se věnoval výhradně skladatelské tvorbě. Působil rovněž jako vyhledávaný klavírní doprovazeč zpěváků i instrumentalistů. V letech 1957–1962 byl hlavním dirigentem orchestru Městského divadla v Kladně. V roce 1962 odešel do důchodu.

Z jeho díla je nejznámější scénická a filmová hudba. Pro Národní divadlo zkomponoval mimo jiné scénickou hudbu k inscenacím William Shakespeare: Kupec benátský (1931), Pedro Calderón de la Barca: Sudí zalamejský (1935), Karel Čapek: Bílá nemoc (1937). Jeho tvorba byla zpočátku silně ovlivněna jazzem. Velký úspěch měla např. scénická hudba ke hře Goerge Kaufmana a Mosse Harta Vesele se točíme dokola (1936) vycházející z jazzových rytmů. Uplatnil se i jako filmový herec, zpravidla v rolích klavíristů.