Rudolf Jaromír Pšenka

Rudolf Jaromír Pšenka (rodným příjmením Pšenička, anglicky Rudolph Jaromir Psenka, 21. března 1875 Jindřichův Hradec[1] – 23. prosince 1939 Chicago, Illinois) byl česko-americký spisovatel, novinář a redaktor českoamerických krajanských periodik, aktivista, spolkový činovník a účastník Prvního československého odboje. Stal se jedním z nejaktivnějších česky píšících romanopisců působících v USA.

Rudolf Jaromír Pšenka
Rudolf Jaromír Pšenka (okolo r. 1920)
Rodné jménoRudolf Jaromír Pšenička
Narození21. března 1875
Jindřichův Hradec
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. prosince 1939 (ve věku 64 let)
Chicago, Illinois
USA USA
Národnostčeská
Alma materGymnázium v Jindřichově Hradci
Povolánínovinář, spisovatel, účastník Prvního československého odboje
Zaměstnavatelredakce deníku Svornost v Chicagu
ChoťAugustina Geringer (1877–1967)
PříbuzníAugust Geringer (tchán)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Narodil se jako Rudolf Jaromír Pšenička v Jindřichově Hradci v jižních Čechách Josefu a Elisabethě Pšeničkovým. Po vychození obecné školy studoval v letech 1887 až 1892 zdejší městské gymnázium, studium však nedokončil. V letech 1893 až 1895 pracoval jako kancelářský úředník v Poděbradech a v Táboře.[2] Roku 1895 se rozhodl odcestovat do Francie, kde se posléze stal členem Cizinecké legie Francouzské armády, se kterou pobýval několik let ve francouzském Alžíru. Zde patrně také začal výrazněji literárně tvořit.[3] Roku 1899 se vrátil do Paříže a vystřídal několik zaměstnání, mj. pracoval jako učitel francouzštiny či průvodce českých návštěvníků Světové výstavy v Paříži v letech 1900 až 1901.[4] Při psaní reportáží z události navázal spolupráci s českým krajanským periodikem Svornost, vydávaným Augustem Geringerem v Chicagu, a jeho texty zde byly uveřejňovány.

V USA
Redakce deníku Svornost v Chicagu (cca 1920)

Roku 1901 se rozhodl do Chicaga přestěhovat a usadit. Nadále pracoval v redakci Svornosti a roku 1909 se stal jejím šéfredaktorem. Posléze se zde oženil s dcerou Augusta Geringera Augustinou.[5]

První československý odboj

Po napadení Srbska Rakouskem-Uherskem a vypuknutí první světové války se začal angažovat v rámci tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Spolek vedený chicagským lékařem Ludvíkem Fisherem sjednocoval české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa., sdružené do tajné skupiny Maffie. Roku 1915 se stal spoluzakladatelem Československé informační kanceláře[3] sídlící ve Washingtonu. D.C., jejímž ředitelem se stal Josef Tvrzický. Činnost organizace se posléze zintenzivnila se vstupem Spojených států do války roku 1917 a následném vyslání jednotek českoamerických dobrovolníků na západní frontu v Evropě roku 1918.[6]

Po roce 1918

V dalších letech byla pak nadále činný v českoamerických redakcích. Roku 1924 byl vyznamenán Československou revoluční medailí. Léta 1936 až 1937 strávil na studijním pobytu v Československu.[3] Žil v Chicagu.

Úmrtí

Rudolf Jaromír Pšenka zemřel 23. prosince 1939 v Chicagu ve věku 64 let.

Dílo (výběr)

Romány
  • Africký očistec (román sepsaný při pobytu v Alžíru, 1909)
  • Washington Závora (1910)
  • Mlhami jitra
  • A přece Čech
  • Versus Čermák

Povídky
  • Ďábel Kalinský
  • Piráti pouště

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. JR, Miloslav Rechcigl. Notable Americans of Czechoslovak Ancestry in Arts and Letters and in Education. [s.l.]: AuthorHouse 1537 s. Dostupné online. ISBN 978-1-6655-4006-3. (anglicky) Google-Books-ID: mQxNEAAAQBAJ.
  3. DATABAZEKNIH.CZ. Rudolf Jaromír Pšenka. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
  4. DITRYCH, Břetislav. Krásné časy v Paříži: Radosti a strasti našich krajanů v „Babylonu nad Seinou“. [s.l.]: Epocha 371 s. Dostupné online. ISBN 978-80-278-1098-7. (česky) Google-Books-ID: fTZQEAAAQBAJ.
  5. Augusta Geringer and Rudolph Jaromir Psenka [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
  6. WWW.INCAD.CZ, INCAD. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého]. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Literatura
  • Amerikán: národní kalendář na rok. Chicago: Aug. Geringer, 1922, 45(1). s. 1.
  • ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 305.
  • ČAPEK, Tomáš. Padesát let českého tisku v Americe. New York: František Brodský, 1911. s. 117.
  • ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 218.
  • HABENICHT, Jan. Dějiny Čechův amerických. St. Louis: Hlas, [1904-1910]. s. 761.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.