Rudný potok (přítok Rolavy)

Rudný potok (často uváděn jako Rudenský potok)[1] je horský tok v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Rolavy. Část toku od Rudného až k soutoku protéká potok okrajem přírodního parku Jelení vrch.

Rudný potok
Ve Vysoké Peci
Základní informace
Délka toku4,5 km
Plocha povodí8,49 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-01-1600
Pramen
východně od Přebuzi
50°21′23,13″ s. š., 12°39′21,86″ v. d.
900 m n. m.
Ústí
do Rolavy ve Vysoké Peci
50°20′36,39″ s. š., 12°42′34,96″ v. d.
645 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský kraj
Okres Karlovy VaryVysoká Pec)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Rolava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Délka toku měří 4,5 km,[2] plocha povodí činí 8,49 km².[3]

Průběh toku

Potok pramení v Krušných horách v nadmořské výšce 900 metrů na severozápadním svahu Rudenského špičáku (926 m). Od pramene teče potok nejprve zalesněnou krajinou, poté loukami a pastvinami k vesnici Rudné, části obce Vysoká Pec. Při okraji přírodního parku Jelení vrch protéká vesnicí Rudné a horským údolím pokračuje podél silnice do Vysoké Pece. Jihovýchodním směřuje k silnici z Nejdku do Nových Hamrů. Silnici podtéká a přibližně 250 m severozápadně od vlakové zastávky Vysoká Pec na železniční trati č. 142 se zprava vlévá do Rolavy.

Hospodářské využití

Území podél Rudného (Rudenského) potoka patřilo v minulosti k významným krušnohorským hornickým oblastem. V okolí Rudného se rýžovala cínová ruda nejspíše už v polovině 14. století a řadí se tak k nejstarším a zároveň k nejrozsáhlejším rýžovnickým místům na Nejdecku. K rýžování se využívala voda Rudného potoka, o čemž svědčí okolní rozsáhlé rýžovnické kopečky (sejpy). Rovněž povrchová a hlubinná těžba rudy a její rozplavování a drcení se neobešlo bez vody. S nedostatečným průtokem vody v Rudném potoce se vypořádali horníci tak, že do Rudného potoka přivedli vodu z říčky Rolavy. Vybudovali 11 km dlouhý umělý vodní příkop tzv. rudenský vodní příkop, vedený důmyslně po svazích okolních kopců téměř po vrstevnici. V literatuře chybí údaje o stáří vodního díla, předpokládá se, že bylo vybudováno v polovině 16. století. Voda odkloněná v nadmořské výšce přibližně 835–840 m z říčky Rolavy u zaniklé obce Chaloupky umožnila značné rozvinutí rýžovnických a úpravárenských prací, zejména v Rudném. Při nižším průtoku byla do vodního příkopu, potažmo Rudného potoka, odváděna veškerá voda Rolavy. V revírní mapě Českého geologického úřadu z roku asi 1830 není část toku Rolavy od Chaloupek směrem k soutoku s potokem Černá voda vůbec zakreslena a Rolava zde pramení znovu.[4]

Rovněž ve Vysoké Peci se využívala voda Rudného potoka při těžbě a zpracování železných rud ze zdejšího skarnového ložiska. Zajímavostí je, že sníženina, poddolované území bývalého dolu Jeroným (Hieronymus Zeche), ležící v těsné blízkosti Rudného potoka a kde stojí vybudované westernové městečko, nebyla nikdy v minulosti zaplavena vodou Rudného potoka, přestože leží pod úrovní potoka.[5][6]

Voda z Rudného potoka, včetně výronů vod z okolních propadlých ústí štol, byla dříve využívána jako zdroj vody v přilehlých domech.[7] Zvýšené obsahy As, Be, Mn, Al, Rn, Fe vedly k tomu, že se pro potřeby obyvatel přivádí kvalitnější voda z pramenišť v nadmořské výšce přes 800 m.[8]

Odkazy

Reference

  1. Historie obce [online]. Obecní úřad Vysoká Pec [cit. 2018-09-15]. Dostupné online.
  2. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Rudný potok [online]. [cit. 2018-09-18]. Dostupné online.
  3. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2018-09-15]. S. 81. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
  4. ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 121–124. [dále jen Rojík].
  5. Rojík, s. 152.
  6. Důl Hieronymus. [s.l.]: Infopanel č. 1 na naučné stezce Vysoká Pec–Rudné
  7. Rojík, s. 126.
  8. Voda – podmínky života. [s.l.]: Infopanel č. 5 na naučné stezce Vysoká Pec–Rudné

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.